Homepage

CZ0210186 - Úpor - Černínovsko

Rozloha: 873.8382 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní rezervace - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°29'45'' v.d., 50°19'40'' s.š.
Nadmořská výška: 155 - 200 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Rozsáhlý lužní komplex na soutoku Vltavy a Labe.  

Ekotop:

Geologie: Na starších pleistocénních štěrkopískových sedimentech se během holocénu usadily nivní hlíny a písky. Na dnech odstavených meandrů sedimentují hnilokaly. V závislosti na vzdálenosti od současného koryta toku a intenzitě zaplavování se vyvíjejí nivní půdy rozdílné vyspělosti.
Geomorfologie: Lokalita spadá do geomorfologické jednotky Středolabská tabule. Komplex leží v Mělnickém úvalu v průměrné nadmořské výšce 159 m. Ze sv. je niva ostře ohraničena Turbovickým hřbetem, naopak jv. okraj nivy je mírný se zbytky terasovitě uspořádaných pleistocénních teras. V místě soutoku dosahuje holocénní niva šíře až 3,5 km.
Reliéf: Plochý reliéf vzniklý erozně akumulační činností nížinného toku.
Pedologie: Na celém území se vyskytují nivní půdy v různém stádiu vývinu, v některých případech se zvýšeným podílem písčité složky, v zazemněných ramenech organozemě.
Krajinná charakteristika: Niva Labe pod soutokem s Vltavou získává zcela jinou tvář, díky snížení spádové křivky v předpolí hradby Českého středohoří tok výrazně ztrácí svou meandrovitost a tím pádem se snižuje šířka recentní nivy. Lužní komplex na soutoku je posledním velkým luhem na Labi na území naší republiky. Jakoby jednotvárný reliéf je při pohledu zblízka velice členitý, kromě slepých ramen v různém stupni zazemnění se v nivě vyskytují dlouhé zvlněné deprese a mezilehlé hřbítky, tzv. hrůdy. Všechny tyto okolnosti se zásadně podílejí na diverzitě jak lesních, tak lučních společenstev. Významným zásahem do přírodního charakteru nivy byla regulace Labe na počátku 20. století, vodní poměry byly závažně ovlivněny výstavbou velkého jezu v Obřiství.  

Biota:

Většinu plochy území tvoří les, konkrétně tvrdý luh (L2.3B). Esteticky velmi působivý je jarní aspekt bylin. Lokalita je proslulá zejména rozsáhlou populací sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis), která kvete v únoru a v březnu. Později v dubnu v bylinném patře převládne dymnivka dutá (Corydalis cava) spolu s plicníkem tmavým (Pulmonaria obscura), sasankou hajní (Anemone nemorosa), a s. pryskyřníkovitou (A. ranunculoides), orsejem jarním (Ficaria bulbifera) a dalšími druhy.
Na mokrých místech v okolí slepých ramen se vyskytují i měkké luhy (L2.4), avšak celkově, především díky zahloubení hladiny podzemní vody, zaujímají jen malou rozlohu. Bohatá je vodní vegetace tůní a slepých ramen (V1). Vyskytují se zde různé rdesty (Potamogeton spp.), voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae) a nápadný stulík žlutý (Nuphar lutea). Během roku hladina vody v tůních kolísá; po jejím poklesu se na obnažených plochách vyskytuje vegetace bahnitých náplavů (M6).
Specifickým, často však neprávem opomíjeným biotopem jsou bylinné lemy nížinných řek. Vytvořeny jsou mj. podél levého břehu Labe, kde se v nich vyskytuje silně ohrožený starček poříční (Senecio fluviatilis). V území se vyskytují také luční biotopy. Jedná se zejména o ovsíkové louky s přechody do psárkových (a bezkolencových) luk. Zachovalé ovsíkové louky se vyskytují zejména v okolí meandrů SZ-S obce Obříství na levém břehu Labe. Nejhodnotnější luční komplex je chráněn v nové přírodní rezervaci Kelské louky (vyhlášeno v roce 2002) na pravém břehu Labe. Právě odsud byla popsána asociace Pseudolysimachio longifoliae-Alopecuretum s početným výskytem rozrazilu dlouholistého (Pseudolysimachion longifolium), hodnocená jako středočeský představitel záplavových subkontinentálních luk svazu Cnidion venosi (T1.7). V tomto lučním komplexu se kromě již zmíněného rozrazilu vyskytují další ohrožené rostlinné druhy, např. hrachor bahenní (Lathyrus palustris), jarva žilnatá (Cnidium dubium), srpice barvířská (Serratula tinctoria), ptačinec bahenní (Stellaria palustris).  

Kvalita a význam:

Lužní komplex při soutoku Labe s Vltavou je posledním velkým luhem na Labi na území naší republiky a jedním z největších našich tvrdých luhů vůbec. Vyskytuje se zde bohatá flóra, která je proslulá především velkolepým jarním aspektem lužního lesa (s hojným výskytem sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis)). Hodnotné jsou i luční biotopy, především Kelské louky, kde je locus classicus asociace Pseudolysimachio longifoliae-Alopecuretum.
Oblast je také klasickou lokalitou zoologických a hydrobiologických výzkumů. Specifická fauna je vázána na periodické tůně a slepá ramena s výskytem např. žábronožky sněžní (Siphonophanes grubii). Reprezentativní je také lesní malakofauna s výskytem mj. i glaciálního reliktu luhů středního Polabí Valvata pulchella. Detailním průzkumem bylo zjištěno přes 40 druhů střevlíků. Vyskytují se zde i některé vzácné druhy tesaříkovitých včetně naturového druhu tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo).  

Zranitelnost:

Hlavním negativním dopadem, který postihl celý komplex je regulace Labe, díky níž zaklesla hladina podzemní vody a výrazně se snížila frekvence záplav. V důsledku toho dochází k sukcesnímu posunu společenstev směrem k sušším typům. Při srpnových povodních roku 2002 bylo zaplaveno celé území až do výše několika metrů. Jediným vážným rizikem povodně byla kontaminace z vyplavených chemických závodů, především ze Spolany Neratovice.
V části přírodní rezervace Černínovsko byl v posledních letech pozorován úhyn stromů, jehož příčinou by mohly být právě úniky z blízkého závodu Spolana Neratovice.

Lesní hospodaření není optimální. I v rezervacích se těží holosečným způsobem a na pasekách se provádějí zemní úpravy a výsadby mj. monokultur jasanu a ořešáků (Juglans nigra, J. cinerea). Lesní porosty jsou na většině plochy stejnověké a ne vždy odpovídající skladby. Cílem budoucí péče by měla být věková diferenciace a přiblížený skladby přírodě blízkému stavu (eliminace kultivarů topolů a dalších nepříliš žádoucích dřevin).  

Management:

Luční porosty - pravidelné kosení - dvakrát ročně.
Lesní porosty - pralesovité, ekologicky stabilní části porostů vyčlenit z hospodaření a ponechat samovolnému vývoji, v ostatních porostech se snažit o vývin přirozeného složení stromového patra. Porosty složené z exotických dřevin postupně přeměnit stanovištně odpovídajícími druhy.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 873.8382
Z toho prioritních naturových biotopů: 2.0117.6209
Z toho neprioritních naturových biotopů: 67.53590.1082
Z toho ostatních přírodních biotopů: 5.4247.4345
Z toho X biotopů: 24.95218.0762
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 13.3611.52B/A/BAno
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty
Management: Bez zásahů, regulace sportovního rybolovu.
13.36101.52B/A/B
3270Bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p. 0.26780.03C/C/-Ne
M6 Bahnité říční náplavy0.26780.03C/C/-
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 1.60440.18C/B/AAno
M7 Bylinné lemy nížinných řek
Management: Ponechání samovolnému vývoji.
1.60440.18C/B/A
6440Nivní louky říčních údolí svazu Cnidion dubii 48.91425.59B/A/BAno
T1.7 Kontinentální zaplavované louky
Management: Kosení jednou, či dvakrát ročně.
48.91425.59B/A/B
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 41.1664.71B/A/BAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky
Management: Kosení jednou či dvakrát ročně.
41.16604.71B/A/B
8230Pionýrská vegetace silikátových skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-Veronicion dillenii)0.38910.04B/B/-Ne
T6.1B Acidofilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého0.38910.04B/B/-
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 17.62092.01B/B/BAno
L2.4 Měkké luhy nížinných řek
Management: Ponechání samovolnému vývoji.
17.62092.01B/B/B
91F0Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) 484.405755.43B/A/BAno
L2.3B Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem silně ovlivněné porosty
Management: Pralesovité, ekologicky stabilní porosty vyčlenit z hospodaření a ponechat samovolnému vývoji, v ostatních porostch se snažit o vývin přirozeného složení stromového patra, v úvahu přichází pouze velmi šetrné hospodaření (nejlépe výběrné) spojené striktně s přirozenou obnovou.
484.405755.43B/A/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny0.00400.00C/B
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů5.96020.68C/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.13010.01C/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod25.04312.86A/A
M1.7 Vegetace vysokých ostřic6.55790.75A/A
T1.4 Aluviální psárkové louky9.71011.11B/B
V2B Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantní žebratkou bahenní (Hottonia palustris)0.02910.00B/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.83970.09
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole35.77494.09
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole1.04230.11
X5 Intenzivně obhospodařované louky6.37310.72
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla48.11465.50
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami7.87740.90
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami89.903410.28
X11 Paseky s nitrofilní vegetací11.26021.28
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla2.36890.27
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace14.52171.66
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Středočeský kraj:

Hořín, Kly, Libiš, Mělník, Obříství, Tišice, Tuhaň, Úpor, Vrbno u Mělníka  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.