Homepage

CZ0210172 - Hrabanovská černava

Rozloha: 54.9573 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°50'3'' v.d., 50°13'3'' s.š.
Nadmořská výška: 196 - 202 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Rozsáhlý komplex mokřadů a slatinných luk v mělké kotlině v pramenné oblasti levostranného přítoku Mlynařice je obklopen několika vrchy křídového stáří a leží mezi Lysou nad Labem, Starou Lysou a Benáteckou Vruticí, přibližně 300 metrů severně od okraje současné zástavby Lysé nad Labem, v nadmořské výšce okolo 186 metrů.  

Ekotop:

Koncem pleistocénu bylo údolí přibližně ve střední části přehrazeno písečnou dunou a v severovýchodní části tak vzniklo jezero, které se vyplňovalo nejprve jezerní křídou a později organogenními sedimenty; k úplnému zazemnění jezera došlo v období boreálu před 8600 lety (Petr, 2005). Sedimenty v jihozápadní části jsou mladší. Jezero zde vzniklo až v období mladšího atlantiku (Pacltová a Hubená 1994 in Petr 2005). Střídání vrstev jezerní křídy a slatinných horizontů v půdních sondách provedených Klečkou (1930) dokládá kolísání výšky vodní hladiny a opakované zaplavování lokality v průběhu procesu zazemňování. Podle Petra (2005) se otevřený charakter mokřadu udržel do příchodu člověka na Hrabanovskou černavu v období subboreálu, a zachoval se tak do současnosti.
Geologickým podkladem je převážně slatina holocénního stáří, v okrajových částech hlinité, písčité a štěrkové nivní a smíšené sedimenty rovněž holocénního stáří (Česká geologická služba, geologická mapa 1:50 000, on-line). Půdní pokryv tvoří převážně organozemě saprické, a v okrajových částech černice fluvické, černice modální a regozemě arenické (Česká geologická služba, půdní mapa 1:50 000, on-line). Pedologické rozbory provedené Sajverou (1951) a Husákovou (2005), tedy po 53 letech, vykazují obdobné výsledky. Zajímavé je zejména to, že nedošlo ke zvýšení obsahu dusíku, jehož přísun byl předpokládán z okolních polí a také spadem.
Území Hrabanovské černavy je syceno silně vápnitou vodou pramenů vyvěrajících z křídových souvrství, jejichž vydatnost v delších časových obdobích značně kolísá a významně tak ovlivňuje vegetaci i zoocenózu. Voda z území Hrabanovské černavy odtéká do Mlynařice, pravostranného přítoku Labe. Hlavní odtok vychází z EVL v západní části přes částečně regulovatelné hradítko. Další odtoková strouha navazuje na severní hranici území. Ta je však dlouhodobě neudržovaná, zanesená a voda tudy zřejmě odtéká jen málo, nebo vůbec.
Celé území Hrabanovské černavy je protnuto odvodňovacím systémem vybudovaným nejpozději v osmdesátých letech 19. století. Od severovýchodu k jihozápadu prochází hlavní odvodňovací strouha, na níž z obou stran navazují vedlejší odvodňovací kanálky. K poslední údržbě a prohloubení došlo koncem 60. let 20. století.


 

Biota:

Vegetace území EVL zahrnuje více méně ucelenou hydroserickou sukcesní řadu. V otevřených vodních plochách plošně převládá vegetace parožnatek třídy Charetea Fukarek ex Krausch 1964. Menší pokryvnost má vegetace vodních makrofyt zastoupená asociací Lemno-Utricularietum Soó 1947 s dominantní bublinatkou obecnou (Utricularia vulgaris), od roku 2010 se uplatňuje také asociace Potametum colorati Allorge 1921 s dominantním rdestem zbarveným (Potamogeton coloratus). Z litorálních porostů je unikátní především plošně rozsáhlý výskyt mařice pilovité (Cladium mariscus) v asociaci Cladietum marisci Allorge 1921 v litorálu velké tůně v západní části. Po zatopení lokality v letech 2011 až 2013 došlo k obnažení půdního povrchu na větších plochách, které byly následně kolonizovány slanomilnými rákosinami s dominantním skřípincem Tabernaemontanovým (Schoenoplectus tabernaemontanii) asociace Schoenoplectetum tabernaemontani von Soó 1947. Porosty vysokých ostřic se vyskytují tam, kde voda po většinu roku vystupuje nad půdní povrch, a to i několik desítek centimetrů, a v nejsušších obdobích roku klesá na jeho úroveň nebo mírně pod něj, vzácnější asociace Caricetum elatae Koch 1926 s domninantní ostřicí vyvýšenou (Carex elata) se vyskytuje na rozsáhlých plochách, zejména v centrální nejvodnatější části, kde je ale zasažena silnou expanzí rákosu obecného (Phragmites australis). Jedním z nejcennějších typů vegetace v území jsou porosty svazu Caricion davallianae Klika 1934, zejména rozsáhlé porosty asociace Junco subnodulosi-Schoenetum nigricantis Allorge 1921 s dominantní šášinou rezavou (Schoenus ferrugineus). Na rozsáhlých plochách se jako dominanta uplatňuje ostřice Buxbaumova (Carex buxbaumii), hojněji také sítina slatinná (Juncus subnosdulosus), méně ostřice šupinoplodá (Carex lepidocarpa), jako subdominanta ostřice Hostova (Carex hostiana). Kromě dominant, které vesměs patří mezi kriticky a silně ohrožené druhy naší květeny, zde leží těžiště výskytu dalších vzácných druhů, jakými jsou prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), vstavač bahenní (Orchis palustris), vstavač vojenský (Orchis militaris), tolije bahenní (Parnassia palustris), třtina přehlížená (Calamagrostis stricta) nebo zeměžluč přímořská slatinná (Centaurium littorale subsp. compressum). Tam, kde se hladina vody pohybuje v nejvlhčích částech roku v okolí půdního povrchu a v letním období zaklesává hlouběji pod jeho úroveň navazující na slatinné porosty bezkolencové louky. Ve vyhraněných případech se jedná o asociaci Molinietum coeruleae Koch 1926, běžnější jsou ale přechodné typy ke slatinným loukám nebo naopak xerotermním trávníkům. Svým výskytem je na ně vázána řada zvláště chráněných druhů rostlin jako například vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora) nebo kruštík bahenní (Epipactis palustris). Rozsáhlé jsou také porosty mokřadních vrbin s vrbou popelavou (Salix cinerea). Na nejsušších místech najdeme společenstva xerotermních trávníků svazu Bromion erecti Koch 1926, jedná se zejména o vyvýšené partie v oblasti překryté písečné duny. Zde v úzkém pásu podél borového lesíka se nacházejí také fragmenty vegetace písčin a kostřavových trávníků, které dominuje kostřava žlábkovitá (Festuca rupicola) a místy psineček obecný (Agrostis capillaris). Dále se vyskytují například kolenec Morisonův (Spergula morisonii), silenka ušnice (Silene otites), paličkovec šedavý (Corynephorus canescens) a trávnička prodloužená (Armeria elongata). V okrajích je porost eutrofizován a expanduje ovsík vyvýšený a třtina křovištní. Nejvyšší část písečné duny je pokryta kulturním borem.
Z mechorostů se vyskytují především druhy čeledi Amblystegiaceae: srpnatka Drepanocladus polygamus, zelenka vápnomilná (Campylium protensum), károvka hrotitá (Calliergonella cuspidata).
Zoologicky je území významné zejména pro druhy vázané na vodní a mokřadní biotopy.
Z bezobratlých je nejvýznamnější výskyt pijavky lékařské (Hirudo medicinalis), která je podle červeného seznamu bezobratlých (Farkač et al., 2005) kriticky ohroženým druhem.
Beran (2005) udává tyto druhy vodních měkkýšů zařazených v červeném seznamu bezobratlých (Farkač et al., 2005): kriticky ohrožená hrachovka okružankovitá (Pisidium pseudosphaerium), ohrožený terčovník kýlnatý (Planorbis carinatus) a zranitelný vrkoč útlý (Vertigo angustior).
Černý (2013) uvádí, že celkem bylo v území do současnosti nalezeno 30 druhů vážek, kromě silně ohrožené vážky jasnoskrvnné (Leucorrhinia pectoralis), byly zjištěny ohrožené druhy šídlo luční (Brachytron pratense) a vážka hnědoskvrnná (Orthetrum brunneum) a zranitelné druhy šídlo rákosní (Aeshna affinis), šídlo tmavé (Anax parthenope) a šídlatka brvnatá (Lestes barbarus) podle červeného seznamu bezobratlých (Farkač et al., 2005). Celkově považuje odonatofaunu EVL z hlediska druhového zastoupení sice ne za výjimečnou, ale ochranářsky cennou.
Holec (2013) provedl v území arachnologický průzkum, 11 ze zjištěných druhů považuje za vzácné, z nich za nejvzácnější skákavku sličnou (Marpissa pomatia). Jedná se o mokřadní druh uvedený v červeném seznamu bezobratlých (Farkač et al., 2005) v kategorii ohrožený.
V období zvýšené vodní hladiny je Hrabanovská černava významnou ornitologickou lokalitou. Odchyty a kroužkování ptáků zejména protahujících druhů zde prováděl Lučan (2013). Celkem byl na území EVL zjištěn výskyt 123 druhů ptáků, z toho nejméně 31 druhů zde hnízdí, 40 druhů hnízdí v blízkém okolí a na území EVL zaletují, například za potravou a celkem 75 druhů využívá EVL jako tahovou zastávku.
K nejvýznamnějším druhům, které na lokalitě hnízdí, patří bekasina otavní (Gallinago gallinago). Jde o druh, který v nižších polohách v České republice prakticky vymizel. Za zmínku stojí též občasné zahnízdění 1 páru jeřába popelavého (Grus grus). Z dalších druhů stojí za pozornost opakovaný odchyt rákosníků ostřicových (Acrocephalus paludicola), jednoho z nejvzácnějších a nejohroženějších evropských pěvců a zdá se, že Hrabanovská černava je jeho tradiční tahovou zastávkou, a výskyt rákosníka proužkovaného (Acrocephalus schoenobaenus), který zde má jednu z nejpočetnějších hnízdních populací v Polabí.  

Kvalita a význam:

Jedná se o plošně nejrozsáhlejší dochovaný komplex druhově bohatých slatinných luk Polabí zvaných „černavy“ v České republice. Vegetace území má do značné míry reliktní charakter. Z floristického hlediska se jedná o naleziště celé řady druhů, které se v českých zemích vyskytovaly jen na několika málo místech obdobného charakteru, z nichž většina se do současnosti nedochovala. Z kriticky ohrožených druhů dle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Grulich, 2012) jsou to například mařice pilovitá (Cladium mariscus), šášina rezavá (Schoenus ferrugineus), šášina načernalá (Schoenus nigricans), třtina přehlížená (Calamagrostis stricta), sítina slatinná (Juncus subnodulosus), ostřice Buxbaumova (Carex buxbaumii), vstavač bahenní (Orchis palustris), bublinatka obecná (Utricularia vulgaris), zeměžluč přímořská slatinná (Centaurium littorale subsp. compressum), od roku 2009 opět rdest zbarvený (Potamogeton coloratus). Aktuálně je z území známo 30 druhů rostlin chráněných dle vyhlášky 395/1992 Sb. Řada historicky udáváných vzácných druhů ale z lokality v důsledku absence tradičního hospodaření a odvodnění lokality vymizela.
Rovněž některé fytocenologické asociace zde mají jedny z posledních lokalit svého výskytu v České republice jedná se zejména o Junco subnodulosi-Schoenetum nigricantis Allorge 1921 a Cladietum marisci Allorge 1921.
Zoologicky je významná zejména skutečnost, že jde o jednu ze dvou aktuálně známých lokalit pijavky lékařské (Hirudo medicinalis) v Čechách. V obdobích zvýšené hladiny vody se jedná i o významnou ornitologickou lokalitu.
Vzhledem ke genezi lokality a mocným organogenním sedimentům se jedná také o klasickou lokalitu paleobotanického výzkumu, která je významným zdrojem poznání o krajině a vegetaci v závěru pleistocénu a v holocénu.


 

Zranitelnost:

Nejdůležitější podmínkou zachování existence lokality je co nejméně narušený vodní režim. K zásahům do něho docházelo již ve středověku a v letech 1882-1904 došlo k odvodnění lokality. Přesto nedošlo k nějakým razantním zásahům do podzemních artézských vod, protože v roce 1933 zde byla vyhlášena rezervace na rozloze 27,6 ha. K podstatným negativním změnám ve vodním režimu dochází z několika příčin počátkem sedmdesátých let. Lze konstatovat, že od roku 1971 je vodní režim lokality většinou neuspokojivý. Vzhledem k silně narušenému vodnímu režimu je nutné věnovat zvýšenou pozornost kosení. Tím lze omezit současnou expanzi rákosu (Phragmites australis), keřů - především vrba popelavá (Salix cinerea) a v poslední době i krušina olšová (Frangula alnus) a zčásti i třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). Rozrůstání porostů, skupin i jednotlivých keřů vrby popelavé (Salix cinerea) je značně nebezpečné; v uplynulém roce však došlo k jejich redukci.  

Management:

Vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou (Cladium mariscus) ponechat bez zásahu. V případě nutnosti redukovat dřeviny. U ostatních lučních biotopů je naprosto nutné pravidelné kosení, bez kterého by došlo k jejich postupné degradaci. Slatinnou vegetaci je zapotřebí rovněž kosit a dbát, aby nedocházelo k nadměrnému zarůstání dřevinami. Toto platí dvojnásob uvážíme-li míru narušení vodního režimu. V uplynulých letech byla kosena pouze severní část komplexu. V jižní části přešly slatiny do porostů vysokých ostřic; v horším případě degradovaly v druhově poměrně chudé rákosiny.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 54.9573
Z toho prioritních naturových biotopů: 0.460.253
Z toho neprioritních naturových biotopů: 35.5119.5199
Z toho ostatních přírodních biotopů: 58.9932.4244
Z toho X biotopů: 5.062.7818
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
2330Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) 0.17310.31C/B/-Ne
T5.3 Kostřavové trávníky písčin0.17310.31C/B/-
3140Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek 0.17170.31A/A/AAno
V5 Vegetace parožnatek0.17170.31A/A/A
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 0.00080.00C/B/BNe
V1B Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s řezanem pilolistým (Stratiotes aloides)0.00020.00C/C/-
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty
Management: Rozloha tohoto biotopu je závislá na průběhu počasí. V době mapování bylo značné sucho a proto je zaznamenaná rozloha velice malá. Z tůněk je udávána Utricularia vulgaris, Chara hispida a Potamogeton coloratus (při mapování žádný z uvedených druhů nepotvrzen).
0.00060.00C/B/C
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 2.89325.26B/B/BAno
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)
Management: Naprosto nutná je seč, bez které by došlo k degradaci.
2.89325.26B/B/B
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)5.40329.83C/B/BAno
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky
Management: Tuto vegetaci je zapotřebí kosit. Jedná se často o velmi druhově bohaté biotopy, často na přechodu k T3.4.
5.40329.83C/B/B
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 0.74531.35C/C/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada0.74531.35C/C/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 1.96573.57C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky1.96573.57C/B/-
7210Vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou (Cladium mariscus) a druhy svazu Caricion davallianae 0.2530.46A/A/AAno
M1.8 Vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou (Cladium mariscus)
Management: Ponechat bez zásahu. V případě nutnosti redukovat dřeviny.
0.25300.46A/A/A
7230Zásaditá slatiniště 8.166914.86C/B/AAno
R2.1 Vápnitá slatiniště
Management: Slatinnou vegetaci je zapotřebí kosit a dbát, aby nedocházelo k nadměrnému zarůstání dřevinami. Toto platí dvojnásob uvážíme-li míru narušení vodního režimu. V uplynulých letech byla kosena pouze severní část komplexu. V jižní části přešly slatiny do porostů vysokých ostřic; v horším případě degradovaly v druhově poměrně chudé rákosiny.
8.166914.86C/B/A

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny7.522213.68B/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.24540.44D/C
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod9.651717.56B/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic11.472220.87C/C
T1.5 Vlhké pcháčové louky3.53296.42C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole0.27540.50
X5 Intenzivně obhospodařované louky0.00010.00
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.92941.69
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy0.53000.96
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami1.00461.82
X12 Nálety pionýrských dřevin0.04230.07
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Středočeský kraj:

Benátecká Vrutice, Lysá nad Labem, Stará Lysá  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.