Homepage

CZ0210152 - Polabí u Kostelce

Rozloha: 387.8208 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°33'51'' v.d., 50°14'14'' s.š.
Nadmořská výška: 162 - 168 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Harmonický úsek labské nivy mezi Neratovicemi a Kostelcem nad Labem.  

Ekotop:

Geologie: Podloží celého území budují pleistocénní štěrkopísky, na ně v proměnlivé mocnosti nasedají nivní povodňové hlíny (lokálně zvané labské červenky), pouze meandry u Chrástu leží mimo recentní nivu a jsou mladopleistocénního stáří (würm 1). V zazemněných meandrech se vzácně vyskytují slatiny, které v oblasti Chrástu mají zvýšený podíl uhličitanu vápenatého. Oblast je specifická relativně menší mocností nivních hlín, děje se tak díky vlivu nedaleko ústící Jizery, která jednak ovlivňuje dynamiku toku pod soutokem, a jednak je sama mohutným zdrojem hrubozrnného materiálu na úkor jemnějších sedimentů.
Geomorfologie: Středolabská tabule.
Reliéf: Plochá říční niva o průměrné nadmořské výšce asi 160 m n. m. je součástí Mělnické kotliny. Meandry u Chrástu jsou od holocenní nivy odděleny nízkým stupněm würmské terasy.
Pedologie: Převažujícím půdním typem jsou nivní půdy, v zazeměných slepých ramenech se maloplošně vyvinuly slatinné půdy, na drobných elevacích v nivě s písčitějším substrátem se vyvíjejí půdy blízké arenickým kambizemím (arenosolům). V zazemněných meandrech se vzácně vyskytují slatiny, které v oblasti Chrástu mají zvýšený podíl uhličitanu vápenatého. Oblast je specifická relativně menší mocností nivních hlín, děje se tak díky vlivu nedaleko ústící Jizery, která jednak ovlivňuje dynamiku toku pod soutokem, a jednak je sama mohutným zdrojem hrubozrnného materiálu na úkor jemnějších sedimentů.
Krajinná charakteristika: Zdejší úsek labské nivy si dosud uchoval přirozený ráz. Tok byl sice během 20. a 30. let minulého století kanalizován, ale dochovaly se větší plochy lužních lesů a luk doprovázející dnes odškrcená říční ramena. Příčný profil nivy je díky tektonické predispozici asymetrický, jižní hrana nivy je příkřejší a vystupují v ní horniny křídového stáří. Severní okraj je pozvolný, členěný pouze čely starších labských teras. Reliéf je jen nepatrně výškově členěn, avšak v ploše je velmi pestrý, utvářený v závislosti na velké dynamice říčního toku. Mělké terénní deprese - pozůstatky starých koryt se meandrovitě vinou nivou, a jsou velmi významným faktorem podmiňujícím diverzitu rostlinných společenstev. V lučních celcích se vzácně zachovaly zbytky tzv. hrůdů - táhlých plochých hřbítků. Velmi pozoruhodné jsou mladopleistocénní meandry u Chrástu s výskytem vápnitých slatin, vázaných svým vznikem na prameny při bázi vyšší risské terasy.  

Biota:

Nadprůměrně zachovalá ukázka říční nivy velkého toku s charakteristickou mozaikou lužních lesů, luk, vodních ploch a mokřadů.
Kostrou navrhovaného komplexu jsou dobře uchované tvrdé luhy, místy nahrazené výsadbami nepůvodních hybridních topolů, v regulací odškrcených ramenech se vyvíjejí společenstva vysokých vrb řazená k měkkým luhům. Druhým základním kamenem nivní krajiny jsou aluviální louky. Nejběžnějším typem jsou ochuzené kontinentální zaplavované louky as. Pseudolysimachio-Alopecuretum, ve vyšších částech nivy přecházejí do mezofilních ovsíkových luk, naopak v depresích, na místech zazemněných koryt se vyskytují vlhké pcháčové louky v mozaice s vlhkými tužebníkovými lady. Nejsušším travním typem jsou kostřavové trávníky písčin, které obsazují písčité elevace uvnitř lučních komplexů a můžeme je nalézt i na příkrých čelech terasových stupňů. Velmi významným společenstvem jsou porosty rákosin a ostřic porůstající především zazemňující se říční ramena, v ochuzené formě expandující do ladem ponechaných travních porostů. Lokálně zajímavé jsou bylinné lemy nížinných řek, které se nejpěkněji vyvíjejí v lesních pláštích na kontaktu se slepými rameny. Velmi reprezentativně je dochována vegetace makrofyt stojatých vod, které vévodí rozsáhlé porosty stulíku. Významným krajinným prvkem jsou jednak liniové výsadby hybridních topolů, jednak solitérní či v malých skupinkách rostoucí stromovité vrby, ty nacházíme zejména v celoročně vlhkých neudržovaných částech luk. V geneticky odlišných meandrech u Chrástu se dochovala pestrá mozaika, ve které se uplatňují střídavě vlhké bezkolencové louky, v zamokřených částech meandrů se nalézají kvalitní porosty vysokých ostřic, rákosin a rovněž vzácná vegetace vápnitých slatin s mařicí pilovitou.  

Kvalita a význam:

Hlavní význam leží především v zachovalosti harmonické mozaiky lučních, lesních a vodních biotopů. Malá ukázka lužního lesa je v současnosti chráněna V PR Jiřina, porost má téměř přirozenou strukturu stromového patra a pěkně vyvinuté bylinné patro. Kvalitu biotopu indikuje bohaté spektrum saprofytických hub a hmyzu vázaného na odumřelou dřevní hmotu. Významný je výskyt vzácného kruštíku polabského (Epipactis albensis), v lesních porostech v blízkosti Lobkovic se v jarním aspektu bohatě uplatňuje sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), v mělkých lesních depresích ojediněle roste žebratka bahenní (Hottonia palustris). V lučních celcích je dobře pozorovatelná diverzita společenstev podmíněná malými výškovými rozdíly, pestrá škála začíná u porostů ostřic a rákosin, pokračuje přes kontinentální vlhké louky k loukám ovsíkovým, na nejvyšších místech dokonce s přechody ke kostřavovým trávníkům písčin s trávničkou obecnou (Armeria vulgaris). Významnými druhy luk jsou například jarva žilnatá (Cnidium dubium) a žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum). Nezastupitelnou roli mají v nivách vodní plochy, zde jsou reprezentovány odškrcenými meandry, vegetace vodních makrofyt a porosty ostřic i rákosin zde nacházejí ideální podmínky pro rozvoj. Unikátním stanovištěm jsou meandry u Chrástu, na zbytcích vápnitých slatin roste například ostřice Davallova (Carex davalliana), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), hvozdík pyšný (Dianthus superbus), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum) a vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia). V porostech rákosin a vysokých ostřic nacházejí útočiště kriticky ohrožené druhy: mařice pilovitá (Cladium mariscus), sítina slatinná (Juncus subnodulosus), bublinatka obecná (Utricularia vulgaris) a vzácný pryskyřník velký (Ranunculus lingua).  

Zranitelnost:

S nejničivějším zásahem - regulací Labe, se příroda už musela vyrovnat, v současnosti je největším nebezpečím kácení kvalitních lesních lužních porostů, topolové monokulturní výsadby se sice už neprovádějí, přesto dodnes působí velmi rušivě. Nebezpečím pro luční plochy je nedostatek péče, kterou postrádá část pozemků. Okrajově se projevuje vliv eutrofizace z blízkých intenzivně využívaných pozemků. Lokálním střetem zájmů jsou rekreační chaty ležící přímo v lesních komplexech, v letních měsících čelí okolí tůní masivnímu zájmu sportovních rybářů. Dříve intenzivní lodní doprava na Labi téměř ustala a má na biotu zanedbatelný vliv.  

Management:

Vodní vegetace je negativně ovlivňována rybářským hospodařením. V ideálním případě by bylo vhodné zamezit umělým osádkám. Opuštěné meandry čelí nadměrnému využívání sportovními rybáři. Řešením může být omezení rybolovu pouze na části vodních ploch.
Kostřavové trávníky písčin - kosení spolu s přilehlými porosty. Střídavě vlhké bezkolencové louky - nutné kosení, z počátku i několikrát ročně z důvodu potlačení expandujícího rákosu. Kontinentální zaplavované louky a mezofilní ovsíkové louky - kosení jednou či dvakrát ročně lehčí mechanizací. Vápnitá slatiniště - nutné kosení, v prvních letech vícekrát ročně z důvodu potlačení expandujícího rákosu. Vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou (Cladium mariscus) - zachování vodního režimu. Bylinné lemy nížinných řek - ponechání samovolnému vývoji. Tvrdé luhy nížinných řek - pralesovité porosty - striktní ponechání samovolnému vývoji. Tvrdé luhy nížinných řek - ostatní porosty - možná je extenzivní výběrová těžba s přirozenou obnovou, případně snaha o dosažení přirozené skladby a struktury stromového patra. Měkké luhy nížinných řek - bez zásahů.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 387.8208
Z toho prioritních naturových biotopů: 2.178.4253
Z toho neprioritních naturových biotopů: 59.10229.2406
Z toho ostatních přírodních biotopů: 20.0777.8373
Z toho X biotopů: 18.4271.4381
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
2330Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) 0.3220.08B/B/BAno
T5.3 Kostřavové trávníky písčin
Management: Kosení spolu s přilehlými porosty.
0.32200.08B/B/B
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 30.63977.90B/A/BAno
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty
Management: Vodní vegetace je negativně ovlivňována rybářským hospodařením. V ideálním případě by bylo vhodné zamezit umělým osádkám. Opuštěné meandry čelí nadměrnému využívání sportovními rybáři. Řešením může být omezení rybolovu pouze na části vodních ploch.
30.63977.90B/A/B
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 0.01850.00C/B/-Ne
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)0.01500.00C/B/-
T3.5B Acidofilní suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých0.00350.00D/C/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)4.90671.26C/B/BAno
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky
Management: Nutné kosení, z počátku i několikrát ročně z důvodu potlačení expandujícího rákosu.
4.90671.26C/B/B
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 2.91640.75B/B/CAno
M7 Bylinné lemy nížinných řek
Management: Ponechání samovolnému vývoji.
1.09900.28B/A/C
T1.6 Vlhká tužebníková lada1.81740.46B/B/C
6440Nivní louky říčních údolí svazu Cnidion dubii 26.62766.86B/A/BAno
T1.7 Kontinentální zaplavované louky
Management: Kosení jednou či dvakrát ročně lehčí mechanizací.
26.62766.86B/A/B
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 48.26512.44B/B/BAno
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky
Management: Kosení jednou či dvakrát ročně lehčí mechanizací.
48.265012.44B/B/B
7210Vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou (Cladium mariscus) a druhy svazu Caricion davallianae 0.73710.19A/A/BAno
M1.8 Vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou (Cladium mariscus)
Management: Zachování vodního režimu.
0.73710.19A/A/B
7230Zásaditá slatiniště 0.2340.06C/B/BAno
R2.1 Vápnitá slatiniště
Management: Nutné kosení, v prvních letech vícekrát ročně z důvodu potlačení expandujícího rákosu.
0.23400.06C/B/B
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 7.68821.98C/B/CAno
L2.4 Měkké luhy nížinných řek
Management: Bez zásahů.
7.68821.98C/B/C
91F0Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) 115.310729.73B/B/BAno
L2.3A Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem málo ovlivněné porosty
Management: Striktní ponechání samovolnému vývoji.
33.62288.66A/A/A
L2.3B Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem silně ovlivněné porosty
Management: Možná je extenzivní výběrová těžba s přirozenou obnovou, případně snaha o dosažení přirozené skladby a struktury stromového patra.
81.687921.06B/B/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny2.49520.64A/A
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů5.62671.45B/B
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny0.70690.18B/B
L1 Mokřadní olšiny1.94120.50C/A
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod38.40829.90B/A
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů0.02260.00C/B
M1.4 Říční rákosiny0.33490.08C/B
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.16840.04B/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic24.33026.27B/A
T1.4 Aluviální psárkové louky2.87110.74C/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky0.52350.13B/A
V1G Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu0.39780.10B/B
V2B Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantní žebratkou bahenní (Hottonia palustris)0.00800.00B/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta0.00260.00A/A

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území1.25880.32
X2 Intenzivně obhospodařovaná pole20.66705.32
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla19.75325.09
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy0.29410.07
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami0.98740.25
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami21.05525.42
X11 Paseky s nitrofilní vegetací2.04650.52
X12 Nálety pionýrských dřevin2.61720.67
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla2.75870.71
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Středočeský kraj:

Jiřice u Kostelce nad Labem, Kostelec nad Labem, Kozly u Tišic, Křenek, Lobkovice, Mlékojedy u Neratovic, Ovčáry u Dřís, Rudeč, Záryby  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.