Homepage

CZ0114001 - Radotínské údolí

Rozloha: 109.4444 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°18'51'' v.d., 49°59'55'' s.š.
Nadmořská výška: 263 - 334 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Členitý lesní a skalnatý komplex v okolí soutoku Radotínského a Mlýnského potoka mezi Zadní Kopaninou na severu, osadou Cikánka na východě, Kosoří na jihu, a sahající až téměř k Chotči na západě.  

Ekotop:

Geologie: Podloží je tvořeno především devonskými vápenci (převážně zlíchovského a dvorecko-prokopského souvrství), okrajově dalejskými břidlicemi, silurskými vápenci a vápnitými břidlicemi kopaninského souvrství. Na Třebotovské plošině u Kosoře jsou vápence překryté hlinitokamenitými a hlinitojílovitými sedimenty. Především vápence tvoří četné skalní výchozy (skalní stěny a hřebeny).
Geomorfologie: Severozápadní okraj Pražské pahorkatiny.
Reliéf: Rozčleněný erozně denudační s neogenními narovnanými povrchy a exhumovanými předkřídovými zarovnanými tvary.
Pedologie: Hlavním půdním typem území jsou rendziny, místy se vyskytují kambizemě. V potoční nivě se vyskytují gleje.
Krajinná charakteristika: Relativně velké území prudkých svahů (většinou skalních) a skalních hřbítků v údolí Radotínského potoka s navazujícím ochranným pásmem plošin.  

Biota:

Vegetace území je určována reliéfem a typy hornin. Nejrozšířenějším společenstvem je černýšová dubohabřina (Melampyro-Carpinetum) - L3.1, která pokrývá mírně ukloněné jižní i severní svahy na vápencích. Na výslunných a suchých, převážně jižně orientovaných vápencových svazích roste rozvolněná teplomilná doubrava (Lathyro collini-Quercetum pubescentis, případně Euphorbio-Quercetum) - L6.1- s hojným dřínem (Cornus mas), třemdavou bílou (Dictamnus albus), rozrazilem ožankovitým (Veronica teucrium) a kamejkou modronachovou (Lithospermum purpurocaeruleum). Dub šipák je vzácný a nahrazuje jej dub zimní (Quercus petraea). Na plošinách nad údolím, v místech s horším odvodněním a tendencí ke stagnaci srážkové vody se vytvořily a zachovaly staré odvápněné třetihorní půdy (terra fusca). Na těchto místech roste mochnová doubrava (Potentillo albae-Quercetum) - L6.4 - s druhy jako je mochna bílá (Potentilla alba), bukvice lékařská (Betonica officinalis), srpice barvířská (Serratula tinctoria) a acidofilní kostřava ovčí (Festuca ovina). Na půdách živinově chudších přecházejí mochnové doubravy v doubravy kyselé - bikové (Luzulo-Quercetum) - L7.1. Ta se vyskytuje v typické podobě na plošině se stěrkopískovými náplavy v severní části území u Zadní Kopaniny, kde na části dominuje borovice lesní, což ještě více umocňuje druhovou chudost podrostu, složeného převážně z lipnice hajní (Poa nemoralis). Na hrubozrnné suti na prudkém svahu nad Radotínským potokem mezi Maškovým a Rutickým mlýnem je vyvinutá habrová javořina (Aceri-Carpinetum) - L4 - s lípou velkolistou (Tilia platyphyllos), meruzalkou alpínskou (Ribes alpinum) a omějem vlčím morem (Aconitum vulparia). V poloze habrové javořiny v údolí Kopaninského potoka byl ve třicátých letech vysazen smrk omorika (Picea omorica), který zde úspěšně roste. Na jižních skalnatých svazích se prostírá široká škála kostřavových a kavylových (ze svazů Helianthemo cani-Festucion pallentis - T3.1 a Festucion valesiacae - T3.3D), pěchavových (ze svazu Seslerio-Festucion glaucae - T3.2) a válečkových (Cirsio-Brachypodion pinnati - T3.4D) travních společenstev. Některé z těchto travních "stepí" se v minulosti více rozšířily díky klučení lesa a pastvě domácích zvířat. Tyto polohy v současné době zarůstají křovinami, ale řada lokalit na výchozech vápenců a na velmi mělké půdě je stabilně bezlesých. Nejvýznamnějším druhem pěchavových trávníků je kriticky ohrožený včelník rakouský (Dracocephalum austriacum). V údolní nivě vznikly kosením ovsíkové (Arrhenatheretum elatioris - T1.1) a blatouchové louky (Angelico-Cirsietum oleracei - T1.5). V současné době jsou koseny jen občas a rychle zarůstají ruderálními druhy jako je kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) využívá vegetačně bohatou mozaiku vlhkých luk, křovin a suchého bezlesí v morfologicky členitém území.  

Kvalita a význam:

Regionálně nejvýznamnějším biotopem v rámci Českého krasu jsou kavylové trávníky (T3.3D), které se mezi Maškovým mlýnem a osadou Cikánka vyskytují na souvislé ploše několika hektarů. Jedna z osmi populací včelníku v Českém krasu (a jedna z devíti populací v České republice).  

Zranitelnost:

Lokalitě hrozí postupné zarůstání a zastiňování okolními dřevinami. Vzhledem k nižšímu počtu jedinců může být zdejší populace ohrožena také nahodilými extrémními výkyvy počasí (jiné přírodní katastrofy na kartě Vlivy) a nízkou schopností obnovy ze semen (na kartě Vlivy uvedeno jako Jiné přírodní procesy).
Výsadba nepůvodních dřevin borovice černé (Pinus nigra) a trnovníku akátu (Robinia pseudacacia) zhruba v polovině 20. století. V současné době se šíří do travinných a skalních společenstev. Zarůstání skalních a travinných biotopů původními dřevinami a ruderálními bylinami následkem upuštění od obhospodařování (pastva, kosení údolních luk). Absence kosení některých lučních porostů v nivě potoka vedla v posledních 10–15 letech k jejich degradaci. Celkem ohroženo 30% lokality.  

Management:

Odstraňování dřevin v blízkosti populace (např. svída krvavá), prořezávání lesního porostu v okolí (hlavně stromy převyšující lokalitu ve směru z údolí i ze stran).
Na lokalitě se trvale provádí šetrný management (kácení a prořezávání zejména introdukovaných, ale i náletových dřevin), vždy s ponecháním různých sukcesních i fenologických fází - zachovávání lemů (popsáno na kartě Vlivy jako Ostatní zemědělské a lesnické aktivity). Kosení udolních luk. Uvažované zavedení pastvy.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 109.4444
Z toho prioritních naturových biotopů: 18.3820.1174
Z toho neprioritních naturových biotopů: 45.6549.9691
Z toho ostatních přírodních biotopů: 6.256.8461
Z toho X biotopů: 27.3929.9808
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
6190Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 1.17781.07A/A/AAno
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)0.24120.22A/A/A
T3.2 Pěchavové trávníky0.93660.85A/A/A
6210Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 7.81377.13A/B/AAno
T3.3D Úzkolisté suché trávníky - porosty bez význačného výskytu vstavačovitých6.53225.96A/B/A
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)1.28151.17B/B/A
6430Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 1.23121.12B/B/-Ne
T1.6 Vlhká tužebníková lada1.23121.12B/B/-
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 0.92410.84C/B/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky0.92410.84C/B/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 38.822335.47B/B/AAno
L3.1 Hercynské dubohabřiny38.822335.47B/B/A
9180Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 13.283512.13A/A/AAno
L4 Suťové lesy13.283512.13A/A/A
91E0Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 1.05850.96B/B/-Ne
L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty1.05850.96B/B/-
91H0Panonské šípákové doubravy 4.59844.20B/A/AAno
L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy4.59844.20B/A/A
91I0Eurosibiřské stepní doubravy 1.1771.07C/B/-Ne
L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy1.17701.07C/B/-

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny4.26533.89B/A
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy0.27540.25C/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy2.09851.91B/A
T1.5 Vlhké pcháčové louky0.04740.04D/B
T4.1 Suché bylinné lemy0.15950.14C/B

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území1.92301.75
X3 Extenzivně obhospodařovaná pole7.10816.49
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.00450.00
X8 Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy0.70300.64
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami19.120617.47
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami0.73120.66
X11 Paseky s nitrofilní vegetací0.05430.04
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace0.33610.30
 

Druhy - Rostliny:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
včelník rakouský60
Dracocephalum austriacumBBAB
 

Druhy - Živočichové:

Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící
Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení
přástevník kostivalovýP
Callimorpha quadripunctariaCBBB
 

Kraje a katastrální území:

Kraj Hlavní město Praha:

Radotín, Zadní Kopanina

Kraj Středočeský kraj:

Kosoř, Ořech  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:

Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.