Homepage

CZ0110142 - Blatov a Xaverovský háj

Rozloha: 213.8850 ha
Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní rezervace - část, Přírodní památka - část
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 14°38'14'' v.d., 50°5'35'' s.š.
Nadmořská výška: 247 - 252 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Západní část velkého lesního celku na východním okraji Prahy, mezi městskými částmi Klánovice a Horní Počernice.  

Ekotop:

Geologie: Horninové podloží tvoří ordovické břidlice a pískovce. Ty jsou na východní části území překryty málo mocnými písčitými až slepencovými rozpadavými uloženinami peruckých vrstev svrchní křídy. Nepropustné ordovické břidlice způsobují stagnaci srážkové vody v depresích. Na bázi peruckých vrstev je vázán zvodnělý horizont, který se na výchozech projevuje prameny.
Geomorfologie: Severovýchodní okraj Pražské kotliny, která tvoří střední část Říčanské plošiny. Na severu posléze terén spadá do Polabské nížiny.
Reliéf: Je značně plochý, dosahující výšek kolem 250 m n. m.
Pedologie: Půdy jsou lehké, převážně písčité a písčitohlinité, typově se řadí k hnědým půdám, v místech akumulace vody blíže povrchu dochází k oglejení.
Krajinná charakteristika: Lesní komplex s dominantními acidofilními doubravami a chudými dubohabřinami s reliktem bezkolencové louky na pramenném horizontu. Z historických záznamů je známo, že oblast nebyla souvisle zalesněna, na území lesního komplexu se nalézalo několik vesnic, které po jejich zániku během třicetileté války pohltil i s okolními polnostmi les. V posledních několika málo desetiletích je patrné velmi výrazné rozpínaní zástavby rodinných domků a útlum zemědělské činnosti.  

Biota:

Hlavním biotopem komplexu jsou kyselé doubravy as. Molinio arundinaceae-Quercetum (L7.2) a na suchých místech doubravy as. Luzulo-Quercetum (L7.1). Druhové složení kyselých doubrav je chudé a monotónní. V bezkolencových doubravách se hojně vyskytuje bříza pýřitá (Betula pubescens) a místy i několik dalších chladnomilnějších druhů rostlin, což je z hlediska celkově teplé Velké Prahy floristicky pozoruhodné.
Na hlubších, ale ne příliš vlhkých hnědozemích se vyskytují lipové doubravy (Tilio-Betuletum) patřící již do dubohabřin (L3.1). Jejich bylinné patro je rovněž nepříliš bohaté. Druhově bohatší černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum) se nevyskytují často. Malé druhové bohatství bylinného patra lesních porostů je způsobeno i tím, že se v lesích vyskytují pozůstatky zaniklých středověkých vsí a celá oblast byla poté druhotně zalesněna. V úzkém pruhu lesa přiléhajícího k rybníku na severním okraji Xaverovského háje se vyskytuje nepříliš zachovalý údolní jasanovo-olšový luh (Pruno-Fraxinetum) (L2.2). Na obnaženém dně a v pobřeží navazujících rybníků rostou kosatec žlutý (Iris pseudacorus) a vzácný šáchor hnědý (Cyperus fuscus). V závěru rybníka se vyskytují porosty vodních makrofyt s bublinatkou jižní (Utricularia australis). V jižní části komplexu je zahrnuto několik tůněk podél železniční trati vzniklých při její stavbě. Zde se vyvinula mezotrofní a místy až rašelinná společenstva, např. Sphagnum cuspidatum, violka bahenní (Viola palustris) a kozlík dvoudomí (Valeriana dioica) v mozaice s mokřadními vrbinami. V tůňkách se krom běžného okřehku menšího (Lemna minor) vyskytuje opět bublinatka jižní (Utricularia australis).
Botanicky proslulé jsou zdejší vlhké louky, z nichž však do současnosti zbyly jen degradující zbytky. Do komplexu byla zahrnuta z důvodů ochranitelnosti pouze bezkolencová louka (T1.9) severně železniční trati, kde se vyskytuje značné množství chráněných a ohrožených druhů jako kosatec sibiřský (Iris sibirica), hořec hořepík (Gentiana pneumonanthe), srpice barvířská (Serratula tinctoria), mochna bílá (Potentilla alba), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) a jarva žilnatá (Cnidium dubium). Další zbytek hodnotné bezkolencové louky se nachází zhruba ve středu komplexu. Zahrnuty jsou také segmenty ovsíkových luk (T1.1), jedná se však o druhově chudé, nepříliš hodnotné porosty vzniklé zatravněním orné půdy.  

Kvalita a význam:

Jedná se o poměrně rozsáhlé plochy přírodě blízkých biotopů na okraji velkoměsta. Velký význam má území i z hlediska ochrany genofondu (např. poslední lokalita hořce hořepíku Gentiana pneumonanthe) na území Velké Prahy) a také z hlediska fytogeografického (jarva žilnatá (Cnidium dubium), rozrazil dlouholistý (Pseudolysimachion longifolium) – již mimo komplex). Díky poloze na okraji Prahy je lokalita dobře přírodovědně prozkoumána.  

Zranitelnost:

Z polohy na okraji velkoměsta vyplývají typy ohrožení, které na území působí. Hlavním nebezpečím je rychlé rozšiřování ploch stavebních parcel na okrajích komplexu. Nelesní (luční) biotopy ohrožuje útlum obhospodařování, naopak příznivý je trend převodu orné půdy na trvalé travní porosty, zčásti ale s výhledem pozdější zástavby. Lesní biotopy byly ještě donedávna degradovány výsadbou borových monokultur. Stále rostoucí význam má funkce rekreační, která při masovém provádění může rovněž destruovat přírodní biotopy, na východním okraji lokality je záměr obnovit golfové hřiště.  

Management:

Bezkolencové louky: pozdně letní seč alespoň jednou za dva roky (biomasu nutno vždy sklidit). Vzhledem k výskytu hořce hořepíku (Gentiana pneumonanthe) a kosatce sibiřského (Iris sibirica) je vhodný fázový posun sečí pro zajištění zralých semen těchto pozdních druhů.
Lesní porosty: zachování přirozeného složení stromového patra, šetrné hospodaření s využitím přirozené obnovy (hospodářský způsob násečný, případně podrostní), zamezení pronikání a šíření stanovištně cizích dřevin.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:%ha: 213.8850
Z toho prioritních naturových biotopů: 0
Z toho neprioritních naturových biotopů: 61.94132.491
Z toho ostatních přírodních biotopů: 24.3252.0298
Z toho X biotopů: 12.7027.1732
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

Stanoviště/BiotopRozloha (ha)Podíl (%)R/Z/GPředmět ochrany
2330Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) 0.02870.01C/C/-Ne
T5.3 Kostřavové trávníky písčin0.02870.01C/C/-
3150Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 0.56950.26C/B/-Ne
V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty0.56950.26C/B/-
6410Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)1.45490.68C/C/BAno
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky1.45490.68C/C/B
6510Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 12.54475.86D/C/-Ne
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky12.54475.86D/C/-
8230Pionýrská vegetace silikátových skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-Veronicion dillenii)0.22170.10D/C/-Ne
T6.1B Acidofilní vegetace efemér a sukulentů bez převahy netřesku výběžkatého0.22170.10D/C/-
9170Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 29.308513.70C/B/CAno
L3.1 Hercynské dubohabřiny29.308513.70C/B/C
9190Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních 88.36341.31B/B/BAno
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy88.363041.31B/B/B

Ostatní přírodní biotopy

BiotopRozloha (ha)Podíl(%)R/Z
K1 Mokřadní vrbiny0.38220.17B/B
L2.2B Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy8.95164.18C/B
L7.1 Suché acidofilní doubravy39.504818.47B/B
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod0.20820.09B/B
M1.5 Pobřežní vegetace potoků0.01000.00D/B
M1.7 Vegetace vysokých ostřic0.60880.28C/C
T1.5 Vlhké pcháčové louky1.99610.93C/C
T4.2 Mezofilní bylinné lemy0.12290.05B/B
T5.5 Acidofilní trávníky mělkých půd0.24520.11C/C

Biotopy řady X

BiotopRozloha (ha)Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území0.64200.30
X5 Intenzivně obhospodařované louky0.00610.00
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla0.98460.46
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami11.64085.44
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami6.21952.90
X10 Paseky s podrostem původního lesa1.72340.80
X11 Paseky s nitrofilní vegetací2.44401.14
X12 Nálety pionýrských dřevin1.72830.80
X13 Nelesní stromové výsadby mimo sídla0.12880.06
X14 Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace1.65570.77
 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Kraje a katastrální území:

Kraj Hlavní město Praha:

Běchovice, Dolní Počernice, Horní Počernice, Klánovice, Újezd nad Lesy  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie:



Autor: Kavyl, s.r.o, 2005
Komentář: Budování mokřadu u Miroslavského rybníka



Autor: Kavyl, s.r.o, 2005
Komentář: Budování mokřadu u Miroslavského rybníka

 
Poznámka: Zpracované souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality naleznete na webových stránkách Ústředního seznamu ochrany přírody http://drusop.nature.cz/portal/

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.