Homepage

CZ0313123 - Stropnice

Rozloha:	1268.9972 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:	NPR národní přírodní rezervace, PP přírodní památka
Biogeografická oblast - vysvětlivky:	kontinentální
Souřadnice středu:	14°43'38'' v.d., 48°51'27'' s.š.
Nadmořská výška:	447 - 476 m n. m.
Mapa:	Zobrazit v mapě

Poloha:

Asi desetikilometrový úsek meandrujícího toku říčky Stropnice, její široká niva a rybniční soustava u Olešnice, jihovýchodně od Borovan. Větší část území tvoří národní přírodní rezervace Brouskův mlýn.
Oblast se zjištěným výskytem modráska Maculinea teleius tvoří rašelinná louka v blízkosti Brouskova mlýna a zejména kulturní louka severně až severovýchodně od obce Třebeč.  

Ekotop:

Geologie: Geologickým podkladem jsou svrchnokřídové pískovce, slepence a jílovce klikovského souvrství, které jsou na většině plochy lokality ještě převrstveny terciérními písky, jíly, rozpadavými pískovci a slepenci mydlovarského souvrství. Říční niva je vyplněna kvartérními fluviálními sedimenty.
Geomorfologie: Území je součástí tzv. Stropnického příkopu v jihozápadní části Třeboňské pánve.
Reliéf: Široká a plochá niva Stropnice, jen velmi mírně se na okrajích zdvíhající k okolním plochým terénním elevacím. Od plochého terénu říční nivy se odlišuje oblast rybniční soustavy západně od Petříkova poměrně vysokými hrázemi rybníků, výraznými tvary antropicky pozměněného reliéfu.
Pedologie: Lokalita se nachází v širokém pásmu pseudogleje na pánevních sedimentech; ve vlastní říční nivě a v okolí rybníků je vyvinut glej typický, na úpatních nivních prameništích s přechody ke gleji organozemnímu a na několika menších plochách k organozemi (slatina, přechodová rašelina).
Krajinná charakteristika: Tok říčky Stropnice meandrující v nivních sedimentech, široká, občas zaplavovaná říční niva s kosenými i nekosenými loukami a mokřady a soustava středně velkých, víceméně lesních rybníků na levobřežní říční terase.  

Biota:

Vegetace v říční nivě je tvořena mozaikou vodních, mokřadních, rašeliništních a lučních společenstev. Převažují porosty zblochanu vodního (Glycerietum maximae, Phragmitetum communis) a porosty vysokých ostřic (Caricetum gracilis, Calamagrostietum lanceolatae, Phalaridetum arundinaceae). Směrem k okrajům nivy luční rašelinná společenstva svazu Caricion fuscae a bezkolencové louky (Molinion). Místy na pramenných vývěrech, zejména v pravobřežní části nivy jsou vyvinuty fragmenty slatinných a přechodových rašeliništních fytocenóz svazů Caricion demissae a Sphagno warnstorfiani-Tomenthypnion a Sphagno recurvi-Caricion canescentis a Eriophorion gracilis s výskytem řady chráněných a ohrožených druhů: suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum, hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba), bařička bahenní (Triglochin palustre), ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa aj.). Část lučních porostů nivy mezi Petříkovem a samotou U Svitáků je využívána jako pastviny a místy je pastvou dosti devastována. Rybníky západně od Petříkova jsou většinou bez litorálních porostů, s výjimkou Olešnického velkého r. s poměrně dobře vyvinutými litorálními porosty as. Phragmitetum communis a Typhetum latifoliae.
Bohatá je zde fauna vážek a tyrfofilních brouků. Početné hnízdění některých ohrožených druhů mokřadních ptáků, např. bekasiny otavní (Gallinago gallinago) a slavíka modráčka středoevropského (Luscinia svecica cyanecula), početný výskyt chřástala kropenatého (Porzana porzana). Lokalita je významná také jako tahová zastávka rákosinových druhů ptáků.
Na soustavě polointenzivně obdělávaných rybníků s nepříliš rozsáhlými litorálními porosty hnízdí běžné druhy vodních ptáků. V oblasti se zjištěným výskytem modráska očkovaného (Maculinea teleius) se vyskytují i další druhy hmyzu typické pro vlhké až rašelinné louky, např. kobylka Conocephalus dorsalis, ploštice (kněžice) Eurygaster testudinaria, tiplice Nigrotipula nigra, stínomilka Trigonometopus frontalis aj. Stropnice a rybniční soustava je také významná výskytem vydry říční (Lutra lutra).  

Kvalita a význam:

Celé území má význam především jako lokalita s početnou populací vydry říční (Lutra lutra). Vydra využívá především bohatě zarybněný tok řeky Stropnice i rybníky v rybniční soustavě u Olešnice a stoky mezi nimi, resp. stoky mezi rybníky a řekou.
Severozápadní část lokality má značný význam rovněž jako stanoviště populace modráska očkovaného (Maculinea teleius). Přestože při průzkumu byla nalezena pouhá desítka jedinců (v jihovýchodní části mikrolokality u Brouskova mlýna), neobvykle hojný výskyt živné rostliny - krvavce totenu (Sanguisorba officinalis) - dává předpoklady pro výskyt silné stabilní populace tohoto druhu, budou-li dodrženy hlavní zásady managementu. Lze předpokládat, že modrásek očkovaný (M. teleius) se vyskytuje, třebaže v malé populační hustotě, i v dalších částech území, mimo dosud potvrzená naleziště. O zachovalosti prostředí svědčí mj. i výskyt řady význačných mokřadních druhů hmyzu.  

Zranitelnost:

Na výskyt vydry má nepříznivý vliv znečištění vody v řece a přímé pronásledování vydry.
Pro výskyt modráska očkovaného je rizikovým faktorem zejména sečení v nevhodném termínu (červenec-srpen) a používání pesticidů. Eutrofizace některých ploch, zejména kolem vodoteče odvodňující rybníček Strouhovec, způsobuje zarůstání dosti značných ploch kopřivou dvoudomou a zmenšuje plochy krvavce totenu, který je živnou rostlinou modráska očkovaného.  

Management:

Aktivní management biotopu v souvislosti s ochranou vydry říční není třeba provádět. Je nutno zdržet se regulace toku, stavby příčných neprůchodných stupňů v korytě, a zabránit znečištění vody.
Pro zamezení nepříznivých vlivů obhospodařování luk na modráska bahenního je třeba provádět ruční sečení travních porostů jednou ročně (dvouetapově v první polovině června) s odstraněním posečené hmoty. Je třeba se vyvarovat plošných meliorací. Vhodné by bylo stanovení ochranného pásma s vyloučením intenzívní zemědělské výroby, které by zahrnovalo okolí rybníčku Strouhovec. Porost kopřiv podél vodoteče odvodňující Strouhovec je třeba nejméně dvakrát ročně kosit.  

Možné střety zájmu:

Pokud jde o vydru říční, mohlo by dojít ke střetu druhové ochrany vydry se zájmy o intenzivní rybářské hospodaření na rybniční soustavě.
Snahy o intenzifikaci zemědělské výroby na území s výskytem modráska očkovaného a o udržení intenzivních polních kultur v jeho bezprostředním okolí působí proti ochraně tohoto motýla.  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:	%	ha: 1268.9972
Z toho prioritních naturových biotopů:	0.03	0.4924
Z toho neprioritních naturových biotopů:	10.50	133.2645
Z toho ostatních přírodních biotopů:	45.67	579.6494
Z toho X biotopů:	7.93	100.6585
Z toho nereklasifikovaných biotopů:	0

Naturové biotopy:

	Stanoviště/Biotop	Rozloha (ha)	Podíl (%)	R/Z/G	Předmět ochrany
3130	Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea	0.0114	0.00	B/B/-
	M2.1 Vegetace letněných rybníků	0.0114	0.00	B/B/-
3150	Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition	0.1746	0.01	B/B/-
	V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty	0.1746	0.01	B/B/-
3260	Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion	5.2929	0.41	C/C/-
	V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt	5.2929	0.41	C/C/-
6230	Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech)	0.0354	0.00	C/B/-
	T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce	0.0354	0.00	C/B/-
6410	Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)	45.0449	3.54	C/B/-
	T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky	45.0449	3.54	C/B/-
6430	Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně	19.1684	1.51	B/B/-
	T1.6 Vlhká tužebníková lada	19.1684	1.51	B/B/-
6510	Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis)	27.2401	2.14	C/B/-
	T1.1 Mezofilní ovsíkové louky	27.2401	2.14	C/B/-
7140	Přechodová rašeliniště a třasoviště	6.4388	0.50	B/B/-
	R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště	4.9944	0.39	B/B/-
	R2.3 Přechodová rašeliniště	1.4444	0.11	B/B/-
7150	Prolákliny na rašelinném podloží (Rhynchosporion)	0.039	0.00	A/A/-
	R2.4 Zrašelinělé půdy s hrotnosemenkou bílou (Rhynchospora alba)	0.0390	0.00	A/A/-
9110	Bučiny asociace Luzulo-Fagetum	1.1067	0.08	C/B/-
	L5.4 Acidofilní bučiny	1.1067	0.08	C/B/-
9190	Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních	28.7177	2.26	C/B/-
	L7.2 Vlhké acidofilní doubravy	28.7177	2.26	C/B/-
91E0	Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)	0.457	0.03	C/B/-
	L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty	0.4570	0.03	C/B/-
9410	Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea)	0.03	0.00	C/B/-
	L9.2B Podmáčené smrčiny	0.0300	0.00	C/B/-

Ostatní přírodní biotopy

	Biotop	Rozloha (ha)	Podíl(%)	R/Z
K1	Mokřadní vrbiny	21.6182	1.70	B/B
K2.1	Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů	4.1717	0.32	B/B
L1	Mokřadní olšiny	19.8035	1.56	B/B
L2.2B	Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy	3.9862	0.31	C/B
L7.1	Suché acidofilní doubravy	2.4281	0.19	B/B
L7.3	Subkontinentální borové doubravy	28.6050	2.25	C/B
M1.1	Rákosiny eutrofních stojatých vod	125.6909	9.90	B/B
M1.4	Říční rákosiny	10.9535	0.86	C/B
M1.7	Vegetace vysokých ostřic	96.8127	7.62	B/B
T1.3	Poháňkové pastviny	4.3576	0.34	B/B
T1.4	Aluviální psárkové louky	36.1021	2.84	B/A
T1.5	Vlhké pcháčové louky	1.0691	0.08	B/B
V1G	Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu	218.5708	17.22	B/B
V2C	Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty	0.8551	0.06	B/A
V4B	Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta	4.6249	0.36	B/B

Biotopy řady X

	Biotop	Rozloha (ha)	Podíl (%)
X1	Urbanizovaná území	5.2359	0.41
X2	Intenzivně obhospodařovaná pole	3.1621	0.24
X3	Extenzivně obhospodařovaná pole	2.4836	0.19
X5	Intenzivně obhospodařované louky	17.1195	1.34
X6	Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla	0.6541	0.05
X7	Ruderální bylinná vegetace mimo sídla	5.0810	0.40
X9A	Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami	63.9739	5.04
X12	Nálety pionýrských dřevin	2.2683	0.17
X13	Nelesní stromové výsadby mimo sídla	0.3134	0.02
X14	Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace	0.3667	0.02

 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

	Stálá populace	Zastavující se	Zimující	Hnízdící
	Podíl populace	Zachovalost	Izolace	Celkové hodnocení
modrásek očkovaný	P
Maculinea teleius	C	B	A	B
vydra říční	P
Lutra lutra	C	B	C	C

 

Vlivy - vysvětlivky:

		Uvnitř/Vně	Intenzita	Plocha	Ovlivnění
110	Používání pesticidů	Vně	B	20	-
190	Ostatní zemědělské a lesnické aktivity	Uvnitř	B	60	-
243	Odchyt do pastí, trávení, pytláctví	Vně	C	100	-
701	Znečištění vody	Uvnitř	A	5	-
850	Změny hydrografických poměrů, všeobecně	Uvnitř	B	10	-
950	Vývoj biocenózy	Uvnitř	C	40	-
952	Eutrofizace	Uvnitř	B	20	-

 

Kraje a katastrální území:

Kraj Jihočeský kraj:

Buková u Nových Hradů, Byňov, Dvorec u Třebče, Hluboká u Borovan, Jílovice u Trhových Svinů, Lhotka u Třebče, Olešnice u Trhových Svinů, Těšínov, Třebeč, Údolí u Nových Hradů  

Prameny:

Albrecht J. a kol.

Českobudějovicko. In: Mackovčin P., Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. - AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 806 str.

2003

 

Fotografie: