Homepage

CZ0814093 - Hraniční meandry Odry

Rozloha:	125.8704 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:	PP přírodní památka
Biogeografická oblast - vysvětlivky:	kontinentální
Souřadnice středu:	18°20'59'' v.d., 49°56'13'' s.š.
Nadmořská výška:	194 - 198 m n. m.
Mapa:	Zobrazit v mapě

Poloha:

Lokalita zaujímá území u soutoku Odry a Olše severně od Starého Bohumína na hranicích s Polskem.  

Ekotop:

Geologie: Podle Culka (Culek 1995) je Ostravská pánev převážně budována kvartérními, v aluviích větších vodních toků i neogenními sedimenty – glacifluviálními štěrky a písky, případně smíšeným materiálem morén, které jsou většinou kryty pláštěm nevápnitých, často pseudoglejových sprašových hlín. Dosti velký rozsah mají sedimenty nivní a podél vodních toků štěrkopískové terasy. Hlubší geologické struktury jsou tvořeny horninami uhlonosného karbonu. Vlivem antropogenní přeměny však na mnoha místech převládají na povrchu antropogenní sedimenty.
Geomorfologie: Zájmové území spadá podle Demka (Demek 1987) do provincie Západní Karpaty, soustavy Vněkarpatské sníženiny, podsoustavy Severní Vněkarpatské sníženiny, celku Ostravská pánev, okrsku Antošovická rovina.
Reliéf: Území je rovinaté, jedná se o část údolní nivy řeky Odry. Terénní nerovnosti jsou buď antropogenního původu (hráze, navážky, skrývky zemin, štěrkovny, komunikace), případně vznikly hloubkovou erozní a naopak i sedimentační činností vody – výmoly, náplavy, protržení meandru, zbytky sítě slepých ramen aj. Nadmořská výška se pohybuje okolo 197 m n. m.
Pedologie: Podle Culka (Culek 1995) se vyvinuly podél toků Ostravské pánve, které nepramení v Karpatech, typické fluvizemě (zde Odra) a podél toků tekoucích z Karpat (k nimž náleží Olše) typické fluvizemě.
Krajinná charakteristika: Přirozeně meandrující řeka Odra s místy rozsáhlými štěrkovými a písčitými náplavy, lemovaná převážně měkkým luhem nížinných řek tvoří přirozenou hranici s Polskem.  

Biota:

Měkký luh představuje spolu s tokem Odry nejzachovalejší ekosystémy v daném území. Jedná se převážně o vícepatrové lesy. V celém území je nápadná invaze křídlatky, a to zvláště v partiích lesa přiléhajících k vodnímu toku. Mimo původních lián (Humulus lupulus) se vyskytuje i Parthenocissus quinquefolia.
Hojně se vyskytují staré duté stromy a jejich odumřelé pahýly. Starší porosty jsou biotopem lesáka rumělkového a páchníka hnědého. Zvodnělá místa, trvalé a periodické tůně jsou biotopem kuňky žlutobřiché. Ve stojatých vodách podél řeky Odry a po povodních v roce 1997 v protrženém meandru žije hořavka duhová, která se zde rozmnožuje díky silné populaci škeble říční.
M4.1, M.6 - Náplavy uvedených typů jsou v různém stupni zarůstání od náplavů bez vegetace přes společenstva jednoletých a dvouletých bylin a říční rákosiny po sukcesi k lužnímu lesu (keřovité vrby i nálety topolů a vrb). Náplavy jsou vyvinuty na všech vhodných místech toku, a to jak na okrajích, tak i uvnitř koryta, v němž se vytvářejí mělčiny, případně ostrůvky. Některé náplavy jsou značně rozsáhlé. Jsou důkazem existence říčně-morfologických procesů v mapovaném úseku Odry a představují jedny z nejhodnotnějších segmentů v území.
V4 - Odra je mapována jako oživený vodní tok, protože na mělčinách se sporadicky vyskytuje Batrachium fluitans (kvalita vody se v posledních letech značně zlepšila, i když Bohumínská stružka přivádí silně znečistěné vody).
Výskyt významných taxonů rostlin: Batrachium circinatum, Batrachium fluitans, Centaurea jacea subsp. oxylepis, Centaurium erythraea, Populus nigra, Ulmus laevis.  

Kvalita a význam:

Úsek Odry v zájmovém území je jedinečný zachovalostí dynamiky říčního systému. Břehy lemují zachovalé lužní lesy se zmlazujícím topolem černým. Na náplavech hnízdí kulík říční (Charadrius dubius) a pisík obecný (Actitis hypoleucos). Ve svislých stěnách si hloubí hnízdní nory ledňáček obecný (Alcedo atthis) a břehule obecná (Riparia riparia). Vyskytují se zde také naturové druhy páchník hnědý (Osmoderma eremita), modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a ohniváček černočárný (Lycaena dispar), lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus). Slepé rameno Odry u Starého Bohumína-Šunychlu je významnou lokalitou pro hořavku duhovou. V současnosti chybí submerzní vegetace vhodná pro piskoře pruhovaného.  

Zranitelnost:

Jako nejzávažnější ohrožení se v současné době jeví projektovaná regulace Odry. Na protržený meandr byl zpracován projekt (Sáblík 1999), dle něhož by měla být průtrž koryta řeky zasypána. Nové koryto Odry s klasickým lichoběžníkovým profilem zpevněné těžkým kamenným záhozem by mělo být přeloženo jižněji do trasy plánovaného průplavu, navazujícího na zkanalizované koryto Odry v Polsku pod soutokem s Olší. Na tento projekt bylo zpracováno biologické hodnocení s negativním závěrem (Koutecká et al. 2001).
Výhledově je bezpochyby nejzávažnějším zásahem do území plánovaná stavba kanálu (průplavu) přes meandry Odry, zakomponovaná do územních plánů všech úrovní, mj. ÚP sídelního útvaru Bohumín z r. 1998 (změna č. 1 je ze 14. 12. 2000, změna č. 2 má platit od konce 08/2002). Tato stavba by zcela zničila jedinečný fenomén nejníže ležícího meandrujícího úseku Odry v ČR, včetně větší části lužních lesů.
Dalším závažným negativním jevem je ruderalizace krajiny, způsobená před r. 1989 intenzívní zemědělskou velkovýrobou, v 90. letech naopak její absencí (rozšiřování plevelů z rozsáhlých úhorů). Při zpětném zornění pozemků u Kopytova v r. 2001 byly zničeny zbytky aluviálních luk.
Závažným problémem je i invaze nepůvodních druhů rostlin, zvláště křídlatek (Reynoutria japonica, velmi pravděpodobný je i výskyt Reynoutria x bohemica), které zasahují nejen břehové porosty, ale místy plošně i lužní lesy. Likvidace křídlatek by však byla obtížná nejen vzhledem k značnému rozsahu zasažených lokalit ve studovaném území, ale i vzhledem k jejímu masovému rozšíření ve vyšších částech povodí Odry i Olše.
Zásadním negativním jevem je vykácení větší části břehových porostů správcem toku podél Olše, které způsobilo mj. invazi ruderálních druhů (zvl. křídlatky).  

Management:

Zamezit plánovaným regulacím toku a stavbě průplavu a zachovat tak stávající vodní režim. Je nutné mechanické i chemické odstraňování a redukce náletových, invazních a geograficky nepůvodních dřevin a rostlin (zejména křídlatky podél toku Odry). Dále zamezit kácení lužních porostů podél toku. Pro zachování populace páchníka hnědého je nezbytné ponechávat v porostu i mimo něj všechny prospívající, poškozené či odumírající listnaté dřeviny s dutinami a průměrem kmene nad 50 cm.
Pro ochranu lesáka rumělkového je nutné v rámci území zachovat pralesovitý charakter luhů a vyvarovat se jakéhokoliv odstraňování poškozených, odumírajících či odumřelých stojících či padlých dřevin.
Pro ochranu hořavky duhové je důležité ponechat vodní tok přirozenému vývoji. Neprovádět odstraňování říčních sedimentů důležitých pro vývoj vodních mlžů.
Pro podporu populace kuňky žlutobřiché vybudovat několik nových tůní. Je nutné upravit rybí obsádku ve vodní nádrži Malý Kališčok tak, aby byla zajištěna dostatečná plocha litorálů a submerzní vegetace. Část pozemků v oblasti Kopytova vedených v katastru nemovitostí jako trvalé travní porosty je v současné době rozorána a zemědělsky obhospodařována. Bude vhodné tyto pozemky opětně zalučnit a omezit tak splachy hnojiv z polí.
 

Možné střety zájmu:

pokusná změna  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:	%	ha: 125.8704
Z toho prioritních naturových biotopů:	29.18	36.7367
Z toho neprioritních naturových biotopů:	18.31	23.0559
Z toho ostatních přírodních biotopů:	10.32	12.9901
Z toho X biotopů:	38.29	48.1968
Z toho nereklasifikovaných biotopů:	0

Naturové biotopy:

	Stanoviště/Biotop	Rozloha (ha)	Podíl (%)	R/Z/G	Předmět ochrany
3260	Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion	10.0881	8.01	C/B/B
	V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt	10.0881	8.01	C/B/B
3270	Bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p.	1.1117	0.88	B/B/B
	M6 Bahnité říční náplavy	1.1117	0.88	B/B/B
91E0	Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)	36.7367	29.18	B/B/B	Ano
	L2.4 Měkké luhy nížinných řek	36.7367	29.18	B/B/B	Ano
91F0	Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris)	11.8561	9.41	C/B/-
	L2.3B Tvrdé luhy nížinných řek, člověkem silně ovlivněné porosty	11.8561	9.41	C/B/-

Ostatní přírodní biotopy

	Biotop	Rozloha (ha)	Podíl(%)	R/Z
K2.1	Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů	0.0596	0.04	C/B
M1.4	Říční rákosiny	0.5081	0.40	A/A
M4.1	Štěrkové náplavy bez vegetace	2.6518	2.10	A/A
T1.4	Aluviální psárkové louky	0.1064	0.08	D/C
V2A	Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantními lakušníky (Batrachium spp.)	9.6642	7.67	B/C

Biotopy řady X

	Biotop	Rozloha (ha)	Podíl (%)
X1	Urbanizovaná území	1.2666	1.00
X2	Intenzivně obhospodařovaná pole	21.5141	17.09
X6	Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla	0.1862	0.14
X7	Ruderální bylinná vegetace mimo sídla	21.1223	16.78
X9B	Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami	0.8359	0.66
X12	Nálety pionýrských dřevin	2.0542	1.63
X14	Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace	1.2175	0.96

 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

	Stálá populace	Zastavující se	Zimující	Hnízdící
	Podíl populace	Zachovalost	Izolace	Celkové hodnocení
hořavka duhová	C			99
Rhodeus sericeus amarus	C	B	C	C
kuňka žlutobřichá	100
Bombina variegata	C	B	C	B
lesák rumělkový	P
Cucujus cinnaberinus	C	B	C	A
páchník hnědý	P		133
Osmoderma eremita	C	B	C	A

 

Vlivy - vysvětlivky:

		Uvnitř/Vně	Intenzita	Plocha	Ovlivnění
120	Hnojení	Vně	B	90	-
164	Kácení lesů	Uvnitř	B	20	-
952	Eutrofizace	Uvnitř	B	60	-
954	Invaze nějakého druhu	Uvnitř	A	80	-

 

Kraje a katastrální území:

Kraj Moravskoslezský kraj:

Kopytov, Nový Bohumín, Starý Bohumín  

Prameny:

Neuvedeno  

Fotografie: