Homepage

CZ0721023 - Horní Vsacko

Rozloha:	26977.6513 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:
Biogeografická oblast - vysvětlivky:	kontinentální
Souřadnice středu:	18°13'6'' v.d., 49°19'57'' s.š.
Nadmořská výška:	360 - 1020 m n. m.
Sledování stavu:	Monitoring ptačí oblasti

Mapa:

Poloha:

Území se nachází ve V části České republiky, na severní Moravě při státní hranici se Slovenskem a rozkládá se mezi obcemi Velké Karlovice, Malá Bystřice a Lužná u Vsetína. Navrhovaná ptačí oblast Horní Vsacko zabírá asi jednu čtvrtinu jižní části CHKO a IBA Beskydy. Rozsáhlé území zaujímá geomorfologický celek Vsetínské vrchy a Javorníky a měří 30 km na délku a 17 km na šířku.  

Ekotop:

Geomorfologicky náleží do podprovincie Vnější Západní Karpaty, biogeograficky do Karpatské podprovincie. Podloží je tvořeno flyšovými horninami račanské jednotky, které mají značný podíl pískovcové složky a jsou kyselé. Reliéf je velmi členitý, hřebeny jsou rozčleněny přítoky Bečvy, které vytvořily boční úzká údolí nebo kotliny. Samotná Bečva vytvořila široké údolí. Časté jsou svahové sesuvy. Území je lesnaté s velkými plochami luk a pastvin. Pedologie: v území převažují hnědé půdy, velký podíl tvoří mezotrofní až eutrofní kambizemě, nacházejí se zde také půdy kyselé a podzolové. Krajinná charakteristika: Převážně hornatá a lesnatá krajina. Specifický krajinný ráz utváří členitý terén, vodní toky, vegetační kryt a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního a zemědělského půdního fondu.  

Biota:

Před osídlením člověkem byla pokryta souvislými pralesovitými porosty, v nejnižších polohách převážně bučinami s příměsí dubu, výše jedlobučinami, v nejvyšších polohách a na chladnějších stanovištích byl přimíšen smrk. Místy se vyskytovaly suťové lesy. Po osídlení oblasti člověkem byla část lesů přeměněna na louky a pastviny a zbývající lesy po vytěžení změněny na smrkové monokultury. V současnosti původní pralesovité porosty tvoří jen nepatrný zlomek rozlohy lesů a většinou jsou chráněny v rezervacích. Převážnou část hospodářských lesů tvoří rozsáhlé smrkové monokultury. V některých částech území jsou větší plochy bučin, většinou však bez věkového a prostorového rozrůznění. Část z nich si díky „nedůsledným“ hospodařením dodnes uchovala přirozený charakter a dočasně poskytují vhodné podmínky pro hnízdění cílových druhů, které však po odtěžení porostů opět zanikají. Vhodné podmínky pro přežívání cílových druhů poskytují také určité procento lesů drobných soukromých vlastníků, kteří je prozatím nijak hospodářsky nevyužívají. Jemnější způsoby hospodaření (výběr, kotlíky, podrostní způsoby, využívání přirozeného zmlazení atd.) se dosud využívají pouze ojediněle. V oblasti se dodnes zachovaly rozsáhlé plochy původních pastvin a luk s vysokou druhovou diverzitou. Z části, zejména na hřebenech, jsou ohrožovány nastupující sukcesí, případně záměrným zalesňováním. V údolí a na přilehlých svazích je značná část luk a pastvin různě využívána. Diverzifikované způsoby hospodaření pomohly zachování i vytváření velmi rozmanité rozptýlené zeleně, která se vyskytuje v podobě remízů, pásů, roztroušených lesíků, alejí, břehových porostů kolem toků aj.  

Kvalita a význam:

Velice rozmanitá krajina hostí bohaté populace nejen kvalifikujících se druhů přílohy I, ale i dalších významných ohrožených druhů ptáků. Poněvadž se jedná o horskou oblast, má navrhovaná ptačí oblast pro většinu druhů význam jako hnízdiště. Oblast byla navržena pro celkem sedm druhů přílohy I. Pro lesní biotopy je z nich nejvýznamnější strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), vyžadující přítomnost různě narušených, odumírajících i odumřelých stromů, v kterých si tesá dutiny a hledá potravu. Jako potravní zdroje mu slouží i stromy padlé na zem. Dává přednost bučinám nebo smíšeným porostům s převahou buku. Požadavky druhu nejlépe splňují pralesovité porosty, ale významná část populace hnízdí v běžných hospodářských porostech ve věku nad 100 let, v kterých se díky zanedbávání výchovných a těžebních zásahů vytvořily vhodné existenční podmínky. Početné a stabilní populace mají rovněž čáp černý (Ciconia ciconia), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), jehož optimálním biotopem jsou pestřejší smíšené porosty v blízkosti otevřených ploch s rozptýlenou zelení, lejsek malý (Ficedula parva). Datlík tříprstý (Picoides tridactylus) hnízdí rozptýleně v hospodářských smrkových monokulturách, ale o jeho rozšíření a početnosti v oblasti není dostatek znalostí. Louky a pastviny oblasti obývá nejpočetnější populace chřástala polního (Crex crex) v Beskydech a díky množství rozptýlené zeleně v otevřené krajině je vůbec nejpočetnějším druhem přílohy I v oblasti ťuhýk obecný (Lanius collurio). Mezi početně zastoupené druhy patří také lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), žluna šedá (Picus canus) a datel černý (Dryocopus martius), ale i některé další druhy, neuvedené sice v příloze I, ale významné z hlediska fauny ČR - holub doupňák (Columba oenas), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) a kos horský (Turdus torquatus). Sovy z přílohy I zastupují zejména sýc rousný (Aegolius funereus) a kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), dravce včelojed lesní (Pernis apivorus). V roce 2004 byl také prokázán 1. hnízdní výskyt puštíka bělavého (Strix uralensis).  

Zranitelnost:

Kácení starých porostů a odstraňování poškozených, narušených a doupných stromů v hospodářských porostech (zejména v bučinách) při výchovných zásazích a nahodilých těžbách (puštík bělavý, kulíšek nejmenší, sýc rousný, žluna šedá, datel černý, strakapoud bělohřbetý, datlík tříprstý, lejsek malý, lejsek bělokrký).
Výsadba stejnověkých smrkových a bukových monokultur (jeřábek lesní, tetřev hlušec, kulíšek nejmenší, žluna šedá, strakapoud bělohřbetý, lejsek malý).
Nevhodná doba seče, výstavba obytných domů ve volné krajině, likvidace mezí a remízů, zalesňování zemědělské půdy (chřástal polní) likvidace remízů a křovinatých biotopů, zástavba otevřených ploch obytnými domy, zalesňování zemědělské půdy (ťuhýk obecný) potenciální faktory: rozvoj turistiky a výstavba rekrečních objektů, lanovek, nových komunikací, cyklostezek, sjezdovek a průmyslových zón.

Potenciální faktory:
rozvoj turistiky a výstavba rekrečních objektů, lanovek, nových komunikací, cyklostezek, sjezdovek.  

Management:

zodpovědný orgán - Správa ochrany přírody - Správa CHKO Beskydy

tradiční lidské činnosti v oblasti:
lesnictví
myslivost
zemědělství
turistika a rekreace  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality:	%	ha: 26977.6513
Z toho prioritních naturových biotopů:	0.96	261.3524
Z toho neprioritních naturových biotopů:	33.58	9060.3378
Z toho ostatních přírodních biotopů:	6.22	1679.1909
Z toho X biotopů:	36.29	9792.4813
Z toho nereklasifikovaných biotopů:	0

Zobrazovaná data rozloh stanovišť a biotopů odpovídají informacím o stavu při vyhlášení lokality a jsou rovněž shodná s daty zasílanými Evropské komisi formou standardního datového formuláře.
Aktuální data je možné získat na AOPK ČR (pavla.trachtova@nature.cz)

Naturové biotopy:

	Stanoviště/Biotop	Rozloha (ha)	Podíl (%)	R/Z/G	Předmět ochrany
3150	Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition	0.025	9.26	B/B/-	Ne
	V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty	0.0250	0.00	B/B/-
3240	Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos)	0.8159	0.00	-/-/-	Ne
	K2.2 Vrbové křoviny štěrkových náplavů	0.8159	0.00	-/-/-
4030	Evropská suchá vřesoviště	0.4885	0.00	B/A/-	Ne
	T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)	0.4885	0.00	B/A/-
5130	Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících	0.2918	0.00	B/A/-	Ne
	T8.2A Sekundární podhorská a horská vřesoviště s výskytem jalovce obecného (Juniperus communis)	0.2918	0.00	B/A/-
6210	Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia)	4.8752	0.01	B/B/-	Ne
	T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)	4.8752	0.01	B/B/-
6210	Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště	2.8424	0.01	C/B/-	Ne
	T3.4A Širokolisté suché trávníky s význačným výskytem vstavačovitých a s jalovcem obecným (Juniperus communis)	1.0468	0.00	C/B/-
	T3.4C Širokolisté suché trávníky s význačným výskytem vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)	1.7956	0.00	C/B/-
6230	Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech)	89.9194	0.33	B/B/-	Ne
	T2.3A Podhorské až horské smilkové trávníky s jalovcem	38.9762	0.14	B/B/-
	T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce	50.9432	0.18	B/B/-
6430	Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně	15.2299	0.05	B/B/-	Ne
	A4.2 Subalpínské vysokobylinné nivy	1.0147	0.00	B/A/-
	M5 Devětsilové lemy horských potoků	10.3770	0.03	B/B/-
	T1.6 Vlhká tužebníková lada	3.8382	0.01	B/B/-
6510	Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis)	3110.4747	11.52	B/B/-	Ne
	T1.1 Mezofilní ovsíkové louky	3110.4747	11.52	B/B/-
6520	Horské sečené louky	4.0421	0.01	B/B/-	Ne
	T1.2 Horské trojštětové louky	4.0421	0.01	B/B/-
7140	Přechodová rašeliniště a třasoviště	0.2773	0.00	B/A/-	Ne
	R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště	0.2773	0.00	B/A/-
7220	Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion)	0.6783	0.00	B/B/-	Ne
	R1.1 Luční pěnovcová prameniště	0.5496	0.00	B/B/-
	R1.3 Lesní pěnovcová prameniště	0.1287	0.00	B/B/-
9110	Bučiny asociace Luzulo-Fagetum	231.473	0.85	C/B/-	Ne
	L5.4 Acidofilní bučiny	231.4730	0.85	C/B/-
9130	Bučiny asociace Asperulo-Fagetum	5393.8616	19.99	B/B/-	Ne
	L5.1 Květnaté bučiny	5393.8616	19.99	B/B/-
9140	Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius)	35.8397	0.13	B/B/-	Ne
	L5.2 Horské klenové bučiny	35.8397	0.13	B/B/-
9170	Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum	262.6431	0.97	C/B/-	Ne
	L3.3B Západo-karpatské dubohabřiny	262.6431	0.97	C/B/-
9180	Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích	118.4111	0.43	B/B/-	Ne
	L4 Suťové lesy	118.4111	0.43	B/B/-
91E0	Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)	49.5012	0.18	B/B/-	Ne
	L2.1 Horské olšiny s olší šedou (Alnus incana)	5.0461	0.01	B/B/-
	L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty	44.4551	0.16	B/B/-

Ostatní přírodní biotopy

	Biotop	Rozloha (ha)	Podíl(%)	R/Z
K1	Mokřadní vrbiny	0.3628	0.00	A/A
K2.1	Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů	2.9084	0.01	C/B
K3	Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny	155.9200	0.57	B/B
L2.2B	Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy	70.4914	0.26	B/B
M1.1	Rákosiny eutrofních stojatých vod	0.4109	0.00	B/B
M1.5	Pobřežní vegetace potoků	0.5458	0.00	B/B
M1.7	Vegetace vysokých ostřic	0.0352	0.00	D/C
M4.1	Štěrkové náplavy bez vegetace	1.1046	0.00	A/B
R1.2	Luční prameniště bez tvorby pěnovců	0.0050	1.85	B/B
R1.4	Lesní prameniště bez tvorby pěnovců	3.1779	0.01	B/B
T1.10	Vegetace vlhkých narušovaných půd	6.9399	0.02	B/B
T1.3	Poháňkové pastviny	1365.5694	5.06	B/B
T1.5	Vlhké pcháčové louky	39.4362	0.14	B/B
T4.2	Mezofilní bylinné lemy	18.9306	0.07	B/B
T5.5	Acidofilní trávníky mělkých půd	0.8460	0.00	B/B
V1G	Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu	1.2769	0.00	C/B
V2A	Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod s dominantními lakušníky (Batrachium spp.)	0.1840	0.00	B/B
V4B	Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta	11.0459	0.04	A/B

Biotopy řady X

	Biotop	Rozloha (ha)	Podíl (%)
X1	Urbanizovaná území	614.4479	2.27
X2	Intenzivně obhospodařovaná pole	54.1855	0.20
X3	Extenzivně obhospodařovaná pole	117.8561	0.43
X4	Trvalé zemědělské kultury	0.1203	0.00
X5	Intenzivně obhospodařované louky	519.1635	1.92
X6	Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla	5.9516	0.02
X7	Ruderální bylinná vegetace mimo sídla	48.8376	0.18
X8	Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy	1.2179	0.00
X9A	Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami	7507.1550	27.82
X9B	Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami	15.1236	0.05
X10	Paseky s podrostem původního lesa	37.6382	0.13
X11	Paseky s nitrofilní vegetací	507.3528	1.88
X12	Nálety pionýrských dřevin	172.0766	0.63
X13	Nelesní stromové výsadby mimo sídla	181.5845	0.67
X14	Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace	9.7702	0.03

 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

	Stálá populace	Zastavující se	Zimující	Hnízdící
	Podíl populace	Zachovalost	Izolace	Celkové hodnocení
chřástal polní				60-80 MM
Crex crex	B	B	C	A
čáp černý				7-11 p.
Ciconia nigra	B	B	C	A
datlík tříprstý	7-15 p.
Picoides tridactylus	B	C	B	C
jeřábek lesní	50-70 p.
Bonasa bonasia	B	C	C	B
lejsek malý				100-170 p.
Ficedula parva	B	B	C	B
strakapoud bělohřbetý	25-45 p.
Dendrocopos leucotos	B	C	C	B
ťuhýk obecný				400-600 p.
Lanius collurio	C	A	C	A

 

Kraje a katastrální území:

Kraj Zlínský kraj:

Halenkov, Hovězí, Huslenky, Janová, Karolinka, Malá Bystřice, Malé Karlovice, Nový Hrozenkov, Růžďka, Valašská Senice, Velké Karlovice, Vsetín, Zděchov  

Prameny:

Pavelka J.	Příspěvek k rozšíření strakapůda bělohřbetého, Dendrocopos leucotos (Bechst.) a datlíka tříprstého, Picoides tridactylus (L.) na Vsetínsku. Sylvia, 22: 61-68.	1983
Pavelka J.	Významné ptačí území CHKO Beskydy. Pp. 91-98 in Hora J., Kaňuch P. a kol., eds.: Sbor.Významná ptačí území v České a Slovenské republice, Třeboň 1992, Čs. sekce ICBP, Praha.	1992
Pavelka J.	Beskydy. Pp. 90-93 a 122-123 in Málková P., Lacina D., eds.: Významná ptačí území v České republice. ČSO, Praha.	2001
Pavelka J.	IBA Beskydy v letech 1993-1994. Pp. 60-61 in Hora J., Plesník J., Jandová J., eds.: Sbor. Významná ptačí území v České a Slovenské republice, Kostelec n. Č. l., ČSO, Praha.	1995
Pavelka J., Pavelka K.	The Bird communities in Abieto-fagetum virgin forests (western Carpathians). Pp. 21-23 in Šťastný K, Bejček V., eds.: Bird census and Atlas Studies. Proc. XIth Int. conf. on Bird Census and Atlas Work, Prague.	1990
Pavelka J., Pavelka K., Dvorský M.	Početnost populací hnízdní avifauny v okrese Vsetín. Zprav. Okr. Vlast. Muz. Ve Vsetíně, květen 1995: 36-38.	1995
Pavelka K.	Ornitocenózy vybraných přirozených lesů Moravskoslezských Beskyd. Záv. Práce postgr. Studia, UAEE VŠZ Praha v Kostelci n. Č. lesy, msc. 53 pp + příl.	1987
Pavelka K.	Breeding bird communities in three types of primeval forest (western Carpathians) Pp. 287-290 in ťastný K, Bejček V., eds.: Bird census and Atlas Studies. Proc. XIth Int. Conf. on Bird Census and Atlas Work, Pargue.	1990
Škrott M., Bartošová D., Křenek D., Pavelka J., Pavelka J., Vašát A.	23. Horní Vsacko. Pp. 23/1-23/6 in Hora J., Marhoul P., Urban T., eds.: Natura 2000 v České republice. Návrh ptačích oblastí. Česká společnost ornitologická, Praha.	2002

 

Fotografie: