4.10.2006

Jak vyplývá ze čtvrtého článku směrnice o ptácích, mají být v každém členském státu EU předmětem zvláštních ochranných opatření všechny ptačí druhy jmenované v příloze I směrnice a všechny pravidelně se vyskytující stěhovavé druhy, které příloha I neuvádí, vyskytující se na jeho území. Zvláštními ochrannými podmínkami se zde, podle rozhodnutí Evropského soudního dvora, rozumí vyhlašování ptačích oblastí, kterému nutně musí předcházet vytvoření národních seznamů uváděných druhů ptáků.


Druhy přílohy I, vhodné pro určování kandidátů na ptačí oblasti v ČR


Základem pro výběr druhů přílohy I směrnice o ptácích vhodných pro určování kandidátů na ptačí oblasti byly analýzy Šťastného et al. (2000) a Hory (2002b), aktualizované na základě pozdějších údajů o avifauně ČR, které publikovala Faunistická komise (Vavřík 2002) (Hora et al. 2002). V analýze Šťastného et al. (2000) bylo 181 ptačích druhů a poddruhů přílohy I směrnice o ptácích rozděleno podle charakteru jejich výskytu v ČR do devíti kategorií (Hora & Marhoul 2002). Z těchto181 druhů a poddruhů ptáků se jich 58 druhů v ČR vůbec nevyskytuje (kategorie A) a z hodnocení bylo možno vyřadit i druhy kategorií B a C, tj. 20 druhů vyskytujících se jen náhodně (méně než 10 výskytů za posledních 200 let) a 28 druhů vyskytujících se vzácně (nepravidelně). Pro posouzení vhodnosti pro určování kandidátů na ptačí oblasti v ČR tak zbylo 75 druhů z kategorií D-I, z nichž po provedení analýzy zbylo pouze 40 druhů (Hora 2000):
• z 11 druhů kategorie D - pravidelně protahující a/nebo zimující nehnízdící druhy: žádný druh
• ze dvou druhů kategorie E - druhy hnízdící do 19./zač. 20. století, v současnosti pouze protahující: žádný druh
• z šesti druhů kategorie F - druhy donedávna pravidelně hnízdící a dnes jako hnízdící (zřejmě) vymizelé, vyskytující se pouze na tahu a/nebo při zimování: žádný druh
• z devíti druhů kategorie G - výjimečně nebo nepravidelně hnízdící druhy: jeden druh - volavka bílá (Egretta alba)
• ze 17 druhů kategorie H - pravidelně hnízdící stálé druhy: 17 druhů (v tab. 1 označené +)
• z 30 druhů kategorie G - pravidelně hnízdící stěhovavé druhy: 23 druhy (v tab. 2 označené +)

Kategorie

Počet druhů a poddruhů

Počet druhů vhodných pro určování kandidátů na ptačí oblasti

A - Druhy a poddruhy, které se v ČR nevyskytují

58

/

B - Náhodně se vyskytující druhy (méně než 10 výskytů za posledních 200 let)

20

/

C - Vzácně (nepravidelně) se vyskytující druhy

28

/

D - Pravidelně protahující a/nebo zimující druhy (nehnízdící)

11

0

E - Druhy hnízdící do 19./začátku 20. století, v současnosti pouze protahující

2

0

F - Druhy donedávna pravidelně hnízdící a dnes jako hnízdící (zřejmě) vymizelé, vyskytující se pouze na tahu a/nebo při zimování

6

0

G - Výjimečně nebo nepravidelně hnízdící druhy

9

1

H - Pravidelně hnízdící stálé druhy

17

17

I - Pravidelně hnízdící stěhovavé druhy

30

23

Celkem

181

40 (do toho se nezapočítává kategorie G)

V roce 2003 na návrh přistupujících zemí doplnila Evropská komise přílohu I směrnice o dalších 13 druhů a poddruhů ptáků, včetně dvou návrhů České republiky: raroha velkého (Falco cherrug) a poštolky rudonohé (Falco vespertinus). Z těchto druhů byla navržena ptačí oblast pouze pro raroha velkého (viz tab. 1), ostatní druhy se v České republice vůbec nevyskytují, nebo nesplňují kritéria pro výběr území.

Stěhovavé druhy, které nejsou uvedeny v příloze I směrnice o ptácích a které jsou vhodné pro určování kandidátů na ptačí oblasti v ČR


Povinnost přijetí zvláštních ochranných opatření se týká i pravidelně se vyskytujících stěhovavých ptačích druhů, které nejsou uvedeny v příloze I směrnice o ptácích, a to na základě odst. 2 článku 4 směrnice, který navíc ukládá také povinnost věnovat zvláštní pozornost mokřadům, zejména mokřadům mezinárodního významu.
Pravidelně se vyskytující stěhovavé druhy, vhodné pro určování kandidátů na ptačí oblasti, byly vybrány na doporučení BirdLife International ze SPECs 1-3 (box 2), tj. zájmových druhů evropské ochrany přírody, a stěhovavých druhů z národního červeného seznamu (v obou případech nezařazených do přílohy I), pro které mohla být územní ochrana účinná (Osieck 2000 in Hora & Marhoul 2002).
Minimální počty pro shromažďující se stěhovavé druhy, pro které lze v ČR nalézt lokality splňující kritéria IBA C3 box 5), splňuje u nás jen sedm druhů (tab. 3). Tyto druhy byly vybrány na základě analýzy ohrožených druhů ptáků v ČR, které nejsou uvedeny v příloze I (Šťastný et al. 2000) a byly doporučeny pouze pro upřesnění hranic kandidátů na ptačí oblasti (Hora 2000b in Hora & Marhoul 2002). Pro jeden ze stěhovavých druhů kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) - kandidáti ptačích oblasti určováni nebyli.

Literatura

HORA, J., MARHOUL, P., URBAN, T., 2002: Natura 2000 v České republice – návrh ptačích oblastí. ČSO, Praha.
HORA, J. & MARHOUL, P., 2002: Návrh oblastí ochrany ptáků v České republice. Ochrana přírody, 57, 7: 195-212.

(c) 2006 Natura 2000 - Oficiální webové stránky soustavy Natura 2000 v České republice, všechna práva vyhrazena. Náměty, příspěvky a připomínky zasílejte na adresu natura2000@nature.cz. Redakce stránek využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu AOPK ČR výslovně zakázáno. (c) 2006 - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AOPK ČR nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány. Správa a redakce stránek využívá redakční systém portálového rešení SuperServer firmy RAGTOOLS.